Mladý vědec zkoumá úzkost lidí z okolí jaderných elektráren

Patříte k zahraničním vědcům v rámci SYRI. Odkud pocházíte a proč jste si vybral zrovna Českou republiku? 

Narodil jsem se v běloruském Minsku a dokončil jsem magisterské studium na Běloruské státní lékařské univerzitě jako lékař se specializací v oblasti infekčních nemocí a epidemiologie. Rozhodl jsem se pokračovat ve svém doktorském programu v České republice kvůli atraktivnímu programu Hygiena, preventivní medicína a epidemiologie a výhodným studijním podmínkám na Masarykově univerzitě. Jelikož jsem slovanského původu, zjistil jsem, že se český jazyk relativně snadno učí, což mi usnadnilo integraci do akademického prostředí. 

Na jakých výzkumných otázkách v rámci projektu SYRI pracujete? 

V projektu SYRI se zabývám hodnocením vnímání souvisejícího s jadernou energií a postojů k ochranným opatřením mezi lidmi žijícími v blízkosti dvou jaderných elektráren v České republice s využitím existujících modelů chápání zdraví (konkrétně HBM – Health Belief Model, jehož přesný český ekvivalent zatím chybí). Zajímám se o to, zda existuje potenciální nárůst úrovně úzkosti nebo pokles kvality života u lidí, kteří se během svého života museli ve svém okolí vypořádat s určitými bezpečnostními opatřeními a pracovat s informacemi o bezpečnosti jaderné energetiky. 

Vaším hlavním tématem je nyní mapovat obavy a úzkosti lidí bydlících v bezprostředním okolí jaderných elektráren. Jak v tomto výzkumu pokračujete a kdy lze očekávat první výsledky? 

Pokud jde o současný stav studie, nacházíme se ve fázi sběru dat a snažíme se získat dostatek respondentů, aby naše data byla reprezentativní. Pro účely studie jsme vybrali pět měst: Náměšť nad Oslavou, Ivančice, Jaroměřice nad Rokytnou, Protivín a Týn nad Vltavou. V této souvislosti bych rád požádal lidi z těchto měst, aby nám pomohli s výzkumem a vyplnili dotazník. První výsledky studie plánujeme mít do dubna 2024. Rád bych zmínil, že první část studie Jaderná úzkost v kontextu rusko-ukrajinské války (RUW-2022), ve které jsme zkoumali jadernou úzkost mezi studenty, byla prezentována na 17. světovém kongresu veřejného zdraví v roce 2023 v Římě, který organizovala Světová federace asociací pro veřejné zdraví (WFPHA). 

Co Vás na práci vědce nejvíce baví? 

Ve své roli výzkumníka si velice užívám prozkoumávání nových informací a hledání odpovědí na otázky, které mě zajímají. Spolupráce se zkušenými odborníky a dalšími výzkumníky mě neustále inspiruje. Čerpám z toho energii a motivaci pro další výzkumné kroky. Je také důležité zmínit, že mám možnost účastnit se konferencí ve svém oboru a spolupracovat s dalšími mladými výzkumníky, což je zásadní pro rozvoj mladého vědce. 

V rámci SYRI jste součástí mentoringového programu, co na něm nejvíce oceňujete? 

Jako součást projektu SYRI si cením možnosti účastnit se setkání s odborníky a dalšími výzkumníky, kde můžeme sdílet problémy, které řešíme, a radit si navzájem. Je velmi pozitivní, že jsou organizovány webináře na konkrétní témata (např. akademické psaní). Jsem šťastný, že díky SYRI mám nyní mentorku, Dr. Palmiru Immordino z Univerzity v Palermu, se kterou začínáme rozvíjet nové projekty v oblasti prevence infekce lidským papilomavirem (HPV) mezi migranty a uprchlíky.