Tiskové zprávy
Zdravotnické systémy napříč Evropou se ani pět let po covidu zcela nevyrovnaly s novými výzvami a nadále složitě hledají efektivní řešení. Politici se snaží reagovat zejména na národní úrovni a zaměřují se primárně na nemocnice a jejich absorpční kapacity. Naopak rozhodnutí vedoucí k dlouhodobé transformaci zdravotní péče zůstávají vzácná. Regionální zdravotní politika přináší lepší výsledky než opatření na národní úrovni, jak ukazuje rozsáhlá studie provedená v šesti evropských zemích včetně České republiky, na které se podílela i Zuzana Kotherová z Národního institutu SYRI a 1. Lékařské fakulty UK.
Covid-19 před pěti lety přišel náhle a dramaticky zatížil zdravotnické systémy po celé Evropě. Jednotlivé země musely rychle reagovat a dodnes hledají optimální cestu k „novému normálu“. Obor dál provází řada výzev, které jsou pro většinu zemí společné. Mezi nejvýraznější patří vysoké nároky na zdravotníky a přetrvávající nedostatek pracovních sil. Hloubkové srovnání poskytuje aktuální studie. Vědci se zabývali situací v celkem šesti evropských zemích, konkrétně jde o Nizozemsko, Českou republiku, Německo, Rakousko, Dánsko a Itálii.
„Výhodou změn na regionální úrovni je skutečnost, že zahrnují nejen nemocnice, ale i primární péči a adaptační kapacity, které jsou klíčem k přizpůsobení se postpandemické situaci,“ uvedla Kotherová. Politické reakce na regionální úrovni mají podle ní širší dopad než opatření přijatá na úrovni národní. „Reakce zdravotní politiky na této úrovni sice vycházejí ze stávajících mocenských vztahů, ale mají také potenciál tyto vztahy překročit a přinést inovativní řešení,“ uvedla vědkyně.
Studie také ukazuje, že politická opatření podporující transformační kapacity – tedy opatření směřující k systémovým změnám ve fungování zdravotního systému – zůstávají vzácná. Zatímco v Rakousku, Německu a Dánsku bylo takovýchto opatření přijato velmi málo, v Itálii a Nizozemsku pandemická zkušenost systémové a organizační změny urychlila.
V obou zemích se reformy zaměřují především na posílení role primární péče ve zdravotnickém systému. Tento trend se objevuje i v České republice, kde dochází k větší podpoře skupinových praxí oproti dosud převládajícím individuálním praxím. Tato podpora se v letošním roce promítla i do úhradové vyhlášky.