Za covidu panovala inflace známek

Pandemie silně zasáhla nejen české vysoké školství. Změnila se forma výuky z prezenční na distanční. Poznatky, které máme ze zahraničí, napovídají, že výuka během covidu byla často méně kvalitní. Zároveň platí, že část studentů trpěla finančními nebo duševními potížemi. Zpětný výzkum teď ukazuje, že nejvíce to zasáhlo nadprůměrné studenty, kterých během covidu dostudovalo výrazně méně než v předchozích letech. Slabším studentům pandemie naopak v mnoha případech pomohla dostudovat.

„Pro slabší studenty toto období, které se protáhlo na tři semestry, znamenalo vyšší šanci projít těžkými předměty, dostat se do vyšších ročníků studia a k předmětům, které by v jiných podmínkách neměli šancí absolvovat,“ uvedla Pertold-Gebická, která kormě SYRI působí také na Univerzitě Karlově.

Podle ní výsledky studie ukazují, že méně náročné bakalářské studium nemusí být špatný nápad, nicméně tato otázka si ještě vyžádá bližší analýzu v navazujícím studiu a na trhu práce. „Jednodušší podmínky splnění předmětů, které běžně odfiltrují výraznou část studentů, zvýší počet těch, kteří dostudují. I tito studenti přitom na konci musí projít obhajobou. Na druhé straně zároveň nesmíme podceňovat podporu a rozvoj dobrých studentů, kteří nejvíc v této pandemii ztratili,“ uvedla Pertold-Gebická.

V rámci své studie vědkyně analyzovala anonymizovaná data z jedné české fakulty. Konkrétně šlo o celou populaci několika kohort studentů bakalářského studia, kteří na vysokou školu nastoupili před vypuknutím pandemie. Za každého studenta v každém semestru studia vědkyně analyzovala studijní průměr, počet zapsaných a získaných kreditů a studijní stav.

Bližší odkaz na studii: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0927537124000964?dgcid=author

Foto MUNI: Ondřej Požár