Tiskové zprávy
Důvěra ve vědeckou komunitu byla jedním ze základních aspektů, které rozhodovaly v době pandemie COVID-19 o tom, zda lidé věří vakcínám a chtějí se nechat očkovat či nikoliv. Tam, kde lidé expertům a vládě věřili, byla vakcinace snazší. Naopak v zemích, kde měli úspěch konspirátoři a antiexpertní nálady, byla situace opačná. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců z několika zemí, kteří analyzovali údaje ze 43 států. Česká republika se oproti ostatním zemím trochu vymykala. V ČR byl totiž nárůst konspiračního myšlení nejvýrazněji spojen s poklesem důvěry ve vakcíny, uvedl David Lacko z Národního institutu SYRI a z Masarykovy univerzity, který se na výzkumu publikovaném v časopise Health Psychology podílel.
Obecně platí, že vakcíny jsou účinným prostředkem k omezení šíření nemocí, někdy se ale setkávají s negativními reakcemi. Cílem vědeckého výzkumu bylo pochopit důvody váhavosti lidí, případně odmítání vakcín. Vědci se přitom zabývali především otázkou důvěry ve vládu a vědu při utváření postojů k očkování a ochoty nechat se očkovat.
„Z našeho výzkumu vyplývá, že obě formy institucionální důvěry byly spojeny s vyšší ochotou nechat se očkovat. Naopak konspirační myšlení a antiexpertní nálady šly proti tomuto proudu. Navíc, obě formy institucionální důvěry částečně mediovaly negativní vztah konspiračního myšlení a antiexpertních nálad na vakcinační postoje. Je tedy patrné, že vládní politika může postoje obyvatel k očkování ovlivnit,“ uvedl Lacko. Státy by se podle něj mohly zaměřit mimo jiné na intervence směrem ke zvýšení důvěry v instituce zapojené do procesu očkování.
„Za zmínku určitě stojí, že Česká republika měla nejsilnější negativní vztah mezi konspiračním myšlením a postoji k vakcínám ze všech zemí. To lze interpretovat tak, že v České republice byl nárůst konspiračního myšlení nejvýrazněji spojen s poklesem důvěry ve vakcíny,“ uvedl Lacko.
Ačkoliv většina zemí vykazovala velmi podobné efekty, existovaly mezi státy rozdíly. Zejména v Brazílii, Hondurasu a Rusku byly efekty jiné, často opačné než u zbytku zemí. „Důvodem těchto výsledků mohou být nejspíše specifické politické situace jednotlivých zemí, jako je např. nízká důvěra ve vakcíny stran politických představitelů a jejich podpora konspiračních myšlenek,“ dodal Lacko.
Více zde: https://1url.cz/Lu1MU