Sdílejte

Tiskové zprávy

Výzkum: Politické diskuse v online zájmových fórech mohou oslabovat názorovou polarizaci

19.02.2024
Česká online sféra nenabízí jen pole pro řadu názorových střetů, které se polarizovaly už během předchozích krizí, např. té migrační nebo pandemie. Existují také takzvaná „třetí prostředí“, která poskytují prostor pro trpělivou diskusi mezi zastánci opačných postojů. Podle výzkumnic z Národního institutu SYRI tento v mnohém tolerantnější prostor poskytují zájmové weby. Tato fóra nabízí svým členům emoční podporu, uznání a v případě politických diskusí i určitý respekt k opozičním názorům. Kolektivní identita vyplývající z primárního účelu fóra, tedy např. vzájemné výměny rad a zkušeností, podle nich totiž může fungovat jako prevence vůči názorové polarizaci.

Výzkumnice analyzovaly diskusní fórum webu emimino.cz, kde neprobíhají pouze diskuse o dětech, ale i o jiných tématech. Zajímalo je, jak účastnice a účastníci primárně rodičovského fóra, kteří sdílejí svoji identitu rodičů či lidí zajímajících se o rodičovství, vyjednávají o svých často nutně rozdílných politických identitách. Zaměřily se zejména na to, jaké strategie lidé používají ke zmírňování konfliktu plynoucího z odlišných ideologických postojů, a to především v krizových dobách, kdy k polarizaci dochází intenzivněji. „Sledovaly jsme 6 potenciálně konfliktních diskusních vláken. Polovina z nich se týkala očkování proti covidu-19 a druhá diskusí o válce na Ukrajině,“ uvedla Lenka Vochocová z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Účastníci volili strategie zmírňující konflikt, jako například uznání práva na emoce, obavy nebo názor, a to i u názorových oponentů, patrná byla trpělivost v diskusi. „Lidé se také vyhýbali jasně konfliktním otázkám. Zmírňovali případný začínající konflikt odhalením vlastního postoje, tak, aby nebyl vnímaný jako extrémní,“ uvedla Jana Rosenfeldová ze SYRI. „Zajímavým aspektem byla netolerance k anonymním příspěvkům, která z našeho pohledu naznačuje význam vzájemné důvěry,“ dodala vědkyně.      

Zájmová fóra mají podle vědkyň jasně nastavené hranice, které vylučují extrémní hlasy. „Zájmová fóra mají primárně kolaborativní účel, kterým je výměna myšlenek či zboží, sdílení koníčků. S tím souvisí vzájemná podpora. Sdružuje se na nich komunita lidí, kteří tu primárně sdílejí zkušenosti a vzájemně se podporují a o tyto své vztahy nechtějí přijít. Také proto je tu větší prostor pro diskusi mezi zastánci různých názorů a jejich vyjednávání,“ uvedla Vochocová.

Posilování role sdílených online identit je podle autorek studie stále významnějším fenoménem v oblasti politické komunikace, který je patrný už v datech z období covidu. Množství krizových událostí v Evropě totiž zvyšuje pocity nejistoty a strachu, na které lidé reagují zvýšenou potřebou kolektivní příslušnosti – jednoduše potřebují někam patřit a čerpat z takové kolektivní identity klid či jistotu. Online komunity plní řadu pozitivních funkcí, jako je usnadnění skupinové identifikace, poskytování emocionální podpory a uznání jejím členům. Významnou roli hrají i v oblasti politické komunikace – jsou sice primárně nepolitické, ale politické diskuse o různých tématech rezonujících ve společnosti tvoří nezanedbatelnou součást jejich obsahu.

 

Kontakt

Mgr. Ing. Jana Rosenfeldová Ph.D.

Zařazení: juniorní výzkumnice
+420 777 120 808 jana.rosenfeldova@fsv.cuni.cz Fakulta sociálních věd UK