Tiskové zprávy
Ve veřejném i politickém diskurzu roste vliv útoků na oponenty, především pak na údajnou nepravdivost jejich tvrzení. Akcelerátorem v tomto smyslu byla pandemie covid-19, která přinesla nejen zdravotní a společenské výzvy, ale také ovlivnila způsob, jakým politici komunikují. Politici využili bezprecedentní situace k tomu, aby mohli obviňovat své oponenty z toho, že lžou a manipulují realitu. Aktivnější v tomto smyslu byli zejména populisté v opozici, což souvisí s jejich schopností oslovit publikum již nakloněné antielitářským postojům, ukázal výzkum, který vedla Alena Kluknavská z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Vědkyně analyzovaly 7 109 příspěvků na Facebooku od lídrů politických stran v Česku, Německu, Polsku a Rakousku během prvního roku pandemie (březen 2020 – únor 2021). Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Information, Communication & Society. „Zkoumaly jsme, zda více útočí populističtí nebo nepopulističtí lídři. Zajímalo nás také, jaký vliv na to měly lockdowny a jak se tato rétorika lišila mezi zkoumanými zeměmi s rozdílným pandemickým kontextem,“ uvedla Kluknavská.
Výzkum naznačuje, že populisté jsou v obviňování oponentů ze lží aktivnější než nepopulisté, avšak míra této rétoriky se liší podle politického kontextu v jednotlivých zemích. Zatímco politici a političky napříč politickým spektrem v Rakousku, Česku i Polsku obviňovali své oponenty častěji než v Německu, přítomnost populismu výrazně mění dynamiku útoků. „Rakouští a němečtí populisté se v obviňování ze lží ukázali být aktivnější než jejich české a polské protějšky. V Polsku a České republice byl tento trend zřejmě zmírněn tím, že šlo i o vládní strany, které musely balancovat mezi útoky a odpovědností. Populisté se k němu totiž častěji uchylují, když jsou v opozici,“ uvedla Kluknavská.
Populisté stojící v opozici častěji využívají obvinění jako nástroj k polarizaci veřejnosti. Tato strategie může najít odezvu zejména u lidí, kteří se ztotožňují s populistickou ideologií a jsou již celkově vnímaví k antielitářské komunikaci. Pandemie covidu-19 vytvořila prostředí intenzivních emocí, strachu, úzkosti a nejistot, což mohlo dále podpořit účinnost této rétoriky. „V době krize, kdy lidé hledají jistotu, může obviňování oponentů z nepravdivosti narušit důvěru ve veřejné autority a prohloubit polarizaci společnosti,“ řekla Kluknavská.
Podle vědkyně to zároveň neznamená, že populističtí aktéři ztrácejí smysl pro obecnou myšlenku nebo chápání „pravdy“. Výzkum upozorňuje, že populisté nejenže obviňují ostatní z manipulace, ale také si nárokují právo na vlastní interpretaci pravdy. „Populisté často tvrdí, že pravdu znají obyčejní lidé, čímž mění její význam, ale zároveň zdůrazňují její důležitost,“ uvedla Kluknavská.
Více v článku: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/1369118X.2024.2357708
Zařazení: seniorní výzkumnice
alena.kluknavska@fss.muni.cz Katedra mediálních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních studií MU