Vysokoškoláky trápí úzkost z mluvení na veřejnosti

„Výsledky jsou rozdílné u pohlaví, typu střední školy a úrovně studia. Naopak věk, národnost a obor studia roli nehrají. Ženy mají oproti mužům až 1,5krát vyšší skóre úzkosti z mluvení než muži. U nebinárních osob je to dokonce dvojnásobek oproti mužům,“ uvedl Tomáš Lintner z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.

Rozdíly mezi muži, ženami a nebinárními osobami lze podle Lintnera dát do souvislosti se všudypřítomným vlivem společenských stereotypů a očekávání. „Ženy se často potýkají se stereotypy, které zpochybňují jejich kompetenci, zejména ve veřejné a profesní sféře. Toto společenské pozadí může zesílit tlak a úzkost spojenou s veřejným vystupováním. Pro nebinární studenty je situace umocněna dalšími vrstvami zranitelnosti. Nebinární jedinci se pohybují v sociálním prostředí, kde je jejich genderová identita často nepochopena, což je vystavuje zvýšenému riziku,“ uvedl Lintner.

Zajímavým výsledkem studie je skutečnost, že úzkost z mluvení na veřejnosti mají více absolventi gymnázií než středních odborných škol. Tento výsledek je opačný, než vědci očekávali. „Gymnázia se obecně více zaměřují na výkon, což studenty zřejmě stresuje a odráží se to pak i na jejich obavách z vystupování na vysoké škole,“ uvedl Lintner.

Úzkost z mluvení na veřejnosti patří mezi nejčastěji se vyskytující úzkosti mezi vysokoškolskými studenty. Mnoho vysokoškolských kurzů vyžaduje, aby studenti přednesli projev nebo prezentaci před svými kolegy. To ale často vede ke stresu a obavám. Z jiných studií víme, že například ve Finsku je tato část vysokoškolského studia nejvíce stresová. V USA odborníci zjistili, že 61 % vysokoškolských studentů má strach z mluvení na veřejnosti, což znamená hned druhé místo za strachem ze smrti. Průzkum mezi studenty ze dvou britských univerzit poskytl podobné výsledky, přičemž 80 % studentů uvedlo úzkost z ústních prezentací.

Úzkost z mluvení na veřejnosti obvykle zahrnuje obavy z toho, že vás ostatní budou soudit nebo negativně hodnotit, což vede k pocitům nepohodlí, obavám nebo vyhýbavému chování. Jedná se o podtyp sociální úzkosti, který se projevuje jako fyziologická, kognitivní a behaviorální reakce, včetně třesu, pocení, zvýšené srdeční frekvence, depresivních myšlenek, příznaků paniky a vyhýbání se stresovým situacím. Ve svém důsledku má tato forma úzkosti negativní důsledky jak pro učení, tak pro pozdější pracovní úspěch vysokoškolských studentů.

Odkaz na studii: https://link.springer.com/article/10.1007/s12144-024-06216-w

Na snímku výzkumník SYRI Tomáš Lintner.