Tiskové zprávy
Ukrajinští uprchlíci, kteří žijí v Česku, trpí často depresemi. Podle studie, do které se zapojili i vědci Národního institutu SYRI, mělo více než 41 % respondentů středně těžkou nebo těžkou depresi a více než 23 % středně těžkou nebo těžkou úzkost. Podpora v oblasti duševního zdraví je stále nedostatečná, vyplývá ze studie publikované časopisem Psychiatry Research.
„Naše výsledky na vzorku více než 1300 ukrajinských uprchlíků naznačují, že deprese a úzkosti pociťuje vysoké množství z nich. Týká se to zejména žen a mladých dospělých do 30 let. U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl jeden z výzkumníků – Matouš Pilnáček z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Alarmující je zároveň fakt, že významná část uprchlíků, která pociťuje příznaky středně těžké nebo těžké úzkosti nebo deprese, tyto problémy prakticky neřeší. „Potíže s duševním zdravím totiž nevnímají jako problémy. Je proto méně pravděpodobné, že vyhledají pomoc. Nedostatečné uznání těchto problémů a znepokojivě nízká míra vyhledávání podpory v oblasti duševního zdraví ukazují na potřebu programů gramotnosti v oblasti duševního zdraví zaměřených konkrétně na tuto populaci,“ uvedl Pilnáček.
Takové programy by měly podporovat povědomí, destigmatizovat problémy duševního zdraví, vybavit jednotlivce znalostmi a dovednostmi pro zvýšení jejich duševní pohody a odolnosti a umožnit jim, aby v případě potřeby vyhledali adekvátní podporu. Dále by měly být citlivé na specifické potřeby dané skupiny. „Vzhledem k jazykovým bariérám a kulturním rozdílům považuji za klíčové zavedení programů vedených ukrajinskými odborníky, které by byly poskytovány v ukrajinském jazyce. Tyto programy by mohly významně přispět k destigmatizaci duševních problémů a zvýšit přístup k péči,“ dodala Zoe Guerrero, výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví a spoluautorka studie.
Výsledky českých vědců korespondují se zjištěními kolegů v zahraničí například v Polsku nebo na Ukrajině, kde vědci mezi Ukrajinci, postiženými válkou zjistili podobnou úroveň deprese a úzkosti. „Překážky v přístupu k léčbě, které respondenti v naší studii uváděli, byly podobné těm, které uváděli v jiných studiích, což naznačuje potřebu vzdělávání o různých typech dostupné pomoci a o tom, kdy ji vyhledat,“ uzavřel Pilnáček.
Odkaz na studii: Duševní zdraví a hledání pomoci mezi ukrajinskými válečnými uprchlíky v Česku: průřezová studie – ScienceDirect
Zařazení: juniorní výzkumník
+420 210 310 592 matous.pilnacek@soc.cas.cz Sociologický ústav AV ČR