Sociologové se chtějí zaměřit na učiliště a podpořit vztah učňů k demokracii

„Dlouhodobě se soustředíme na elitní formy vzdělávání, které reprezentují hlavně gymnázia, ale na učně zapomínáme. Problémy učňů a jejich vztah k demokracii souvisí v České republice více než v okolních státech s tím, v jak zajištěné rodině a regionu žijí. Nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání jsou přítomny po celé ČR a zejména pak v Ústeckém a Karlovarském kraji. Z dostupných zjištění víme, že tyto kraje jsou zhruba na úrovni Bulharska a Malajsie v čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, zatímco zbývající kraje dosahují spíše průměru OECD,“ upozorňuje vědkyně.

Vědci se nyní chtějí zaměřit na vzdělávání o politice na učilištích a středních odborných školách, a to právě sondou do obou nejproblematičtějších krajů. „Cílem občanského vzdělávání je totiž posílení zájmu o politiku, propagace demokratických hodnot a aktivního občanství. Tato témata jsou velmi aktuální v dnešní době narůstajícího populismu a výskytu dezinformací ve veřejném prostoru, které ještě urychlila pandemie covidu-19,“ uvedla Prokschová.

Výzkum se zaměří zejména na střední odborná učiliště a školy v socioekonomicky znevýhodněných regionech, protože právě zde vědci vidí velký potenciál ke snížení nerovností ve vzdělávání, politické participaci a zmírnění společenské polarizace.

Součástí výzkumu budou rozhovory nejen s učni, ale i s pedagogy včetně skupinových diskuzí. „Podíváme se na to, jak učitelé a studenti hodnotí výuku o politice na školách, v čem spatřují její silné stránky a co naopak vnímají jako problém. Popíšeme také, jak vnímají svou roli učitelé, jak hodnotí své studenty a svůj potenciál působení na ně. V této souvislosti nás také zajímá, jak vnímají situaci z hlediska různých kontroverzí, které se u tohoto druhu vzdělávání mohou objevit, protože nejde o zcela exaktní obor ve srovnání  například s fyzikou nebo matematikou,“ uvedla Prokschová.

Kvalita občanského vzdělávání má vliv nejen na to, koho budou mladí lidé volit, ale i jestli k volbám vůbec půjdou. V Karlovarském a Ústeckém kraji je dlouhodobě nejnižší volební účast mezi mladými lidmi. „Občanské vzdělávání má dopad na to, zda mladí lidé podpoří demokratické strany, nebo strany inklinující k populismu a extremismu,“ uvedla vědkyně.

Podle ní je ještě čas věci změnit. „Právě probíhá na státní úrovni revize rámcových vzdělávacích programů. Je proto čas připoutat pozornost k učňovským oborům a předat doporučení do praxe, jak by se tato oblast mohla zlepšit,“ dodala vědkyně.