Školy se snaží podpořit žáky ze znevýhodněných rodin

Školy si mohou vybrat mezi několika typy opatření, což jim umožňuje reagovat na vlastní potřeby a specifika. „Problémem zůstává otázka, jak tato opatření nastavit, aby byla dostatečně zaměřena na akademickou podporu žáků se sociálním znevýhodněním a vedla tak ke zlepšení jejich prospěchu,“ uvedla Martin Majcík z výzkumné skupiny SYRI zaměřené na vzdělávání.

U škol s vysokým podílem žáků se sociálním znevýhodněním je hlavním problémem vysoká míra absencí. „Školy to řeší prostřednictvím nabídky mimoškolních aktivit a aktivitami zaměřenými na prohlubování vzájemných vztahů. Časté absence komplikují také socializaci, proto se pracovníci škol snaží vytvářet podpůrné a bezpečné prostředí, do kterého budou žáci bez obav a rádi docházet. Užitečné mohou být také mimoškolní aktivity, které žákům umožňují navštívit místa a získat zážitky, které by v rodinném prostředí získat nemohli,“ doplnila Jana Obrovská ze SYRI. Pokud rodina se školou v rámci docházky nespolupracuje dostatečně, přichází na řadu terénní práce pod vedením sociálního pedagoga.

Efektivní výuku žáků pomáhá zlepšovat mj. i distribuce školních pomůcek. Žáci je často nemají, což jim práci v hodině znemožňuje. Proto je dostávají zdarma přímo ve třídě a díky tomu se mohou do výuky aktivně zapojit a učit se. Školy také využívají služeb sociálních pedagogů a psychologů, kteří se zaměřují na individuální práci s žáky s vyšší potřebou podpory a spolupráci s učiteli v náročných situacích.

Možnou cestou, jak podpořit výsledky žáků, je doučování a individuální přístup. „Cílem je podpořit žáky při doučování zameškaného učiva nebo jim školy pomáhají při zvládání nároků přijímacích zkoušek na střední školu. Individuální přístup v reakci na potřeby žáků se sociálním znevýhodněním zase může zajistit asistent pedagoga,“ uvedl Majcík. Nabízí se však otázka, jak tuto podporu nastavit tak, aby nedocházelo ke snižování náročnosti učiva, na kterou výzkumníci ve znevýhodněných školách naráželi.