Rozdíly v odměňování mají své kořeny ještě v minulém režimu

V České republice muži významně častěji pracují na elitních pozicích, v technologických firmách, ve finančním sektoru, zatímco ženy převládají na nižších pozicích a na pracovištích s nižšími mzdami. „Muži čím dál častěji pracují tam, kde je vyšší průměrná mzda. Takže jedním ze zásadních důsledků jsou genderové mzdové nerovnosti, které obecnější trendy na trhu práce, jako jsou digitalizace, restrukturalizace a fragmentarizace pracovišť, mohou ještě posilovat,“ uvedla Křížková (na snímku).

Samotné rozdělení žen a mužů do různě placených povolání a pracovišť vysvětluje zhruba polovinu tzv. gender pay gap v Česku a i část celkového rozdílu mezi oběma pohlavími ve Slovinsku. Podle vědkyně to souvisí se slabým trhem práce v obou zemích. „Fakt, že ženy vydělávají výrazně méně než muži, je důsledkem fungování institucí, jako jsou např. odbory, úřady a inspektoráty práce, politik a postupů včetně genderových nerovností v rozdělení neplacené práce a péče v domácnostech,“ uvedla Křížková. V Česku jsou instituce, jež by měly zaručovat rovné pracovní podmínky, jako např. kolektivní vyjednávání, slabé dlouhodobě, ve Slovinsku v poslední době oslabují.

Mezi oběma zeměmi existují velké rozdíly například i v zajištění péče o děti. Slovinská politika je v tomto směru velkorysá. Rodičovská je pouze na jeden rok, ale veřejně dotovaná péče o děti v předškolním věku umožňuje ženám zůstat ve spojení s jejich zaměstnáním a vykonávat placenou práci i v době, kdy mají malé děti. Zatímco Česko neposkytuje otcovskou dovolenou ve významné délce a tak, aby se rodiče v péči skutečně vystřídali, ve Slovinsku otcovskou v placené formě využívá 80 % otců. „Podíl dětí ve slovinských mateřských školách ve věku od 3 let do věku povinné školní docházky je 91 % a patří tak k nejvyšším v Evropě,“ upozornila Křížková.

Naopak v Česku slabá podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem včetně dlouhé rodičovské dovolené, nízká dostupnost služeb péče o děti a nízká flexibilita pracovní doby vede k tomu, že se většina žen vrací do práce až po třech letech. „Ženy jsou vnímány primárně jako pečovatelky a muži jsou považováni za živitele rodiny zhruba polovinou populace v České republice,“ uvedla Křížková.

Skutečnost, že ženy jsou placeny významně nižšími mzdami v obou zemích, přestože Slovinsko mělo po desetiletí mnohem lepší formální institucionální podporu pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, ukazuje přetrvávající sílu neformálního institucionálního rámce udržujícího genderovou nerovnost.

„Naše analýza ukázala, jak jsou politiky silně závislé na předchozím vývoji a na celkové interpretaci státně-socialistické minulosti a přechodu ke kapitalismu. Trend familializace, který již začal v Česku za socialismu, pokračoval během přechodu ke kapitalismu, protože byl v souladu s opozicí vůči povinnosti placené práce, ideologií emancipace a rovnosti, kterou dříve prosazoval státně-socialistický režim,“ dodala Křížková.

Odkaz na článek: https://academic.oup.com/sp/article/32/1/174/8083023