Rok 2024 přinese hned trojí volby a také zásadní rozhodnutí

Politický rok 2024 v Česku budou ovlivňovat hned trojí volby. V červnu do Evropského parlamentu, na podzim krajské a senátní. „Ve všech třech případech jde o volby, jež jsou voliči, médii i politickými stranami vnímány jako méně významné ve srovnání s volbami do Poslanecké sněmovny. Jejich výsledek ale pravděpodobně výrazně ovlivní spokojenost či nespokojenost voličů s vládou. V minulosti se poměrně často měnily tyto druhořadé volby v protestní hlasování voličů vůči stávající vládě a těžila z toho opozice,“ uvedl Kopeček s tím, že k nejviditelnějším příkladům patřily například evropské volby. V nich výrazně zvítězila ODS, a naopak největší vládní strana, ČSSD, utrpěla debakl. Dalším příkladem byly krajské a senátní volby v roce 2008, kdy naopak vládní ODS výrazně neuspěla a z voličské nespokojenosti profitovala opoziční ČSSD.

Aktuální sociologické výzkumy ukazují poměrně velkou voličskou nespokojenost, viditelnou zejména v nízké důvěře ve vládu. Jejími nejdůležitějšími příčinami jsou neuspokojivá ekonomická situace způsobená hlavně doznívající vysokou inflací, přetrvávající nejistota ohledně cen energií, dopady vládního konsolidačního balíčku a klesající životní úroveň značné části Čechů. „Pokud by stávající voličská nespokojenost přetrvávala i v době evropských, krajských, respektive senátních voleb, může to skončit špatnými výsledky vládních stran, a naopak z toho může profitovat opozice, zejména ANO Andreje Babiše. Tuto predikci je dobré ale vnímat opatrně, protože prozatím není jasné, jak se bude ekonomika a životní úroveň, ovlivňující voličské chování, vyvíjet v průběhu roku 2024,“ řekl Kopeček.

Pro opatrnost v odhadu výsledků evropských, krajských a senátních voleb je podle něj potřeba brát v úvahu i pravděpodobně mnohem nižší účast, než bývá běžná u sněmovních voleb. Vliv má i jiná podoba politické soutěže. „Například v krajských volbách tradičně kandiduje také řada regionálních formací nebo vznikají volební koalice parlamentních a mimoparlamentních stran, díky čemuž je podoba volební soutěže částečně odlišná od voleb do Poslanecké sněmovny. U senátních voleb se zase uplatňuje většinový volební systém a je zde tradičně silnější prvek personalizace, tedy přímého výběru konkrétního politika, zmenšujícího význam politických stran. Toto všechno může do výsledku voleb promluvit a odlišuje je to od sněmovních voleb,“ uvedl Kopeček.

Podle Kopečka bude dál zajímavé sledovat rozhodování Ústavního soudu v klíčových záležitostech prosazených v průběhu letošního roku vládou, jako byly zásahy do valorizace penzí. „Podobně se předmětem rozhodování Ústavního soudu s pravděpodobností hraničící s jistotou stane například i v závěru letošního roku schválený konsolidační balíček. Opozice, jmenovitě zejména hnutí ANO, zde využívá ústavní možnosti pokračovat ve zpochybnění vládní agendy i mimo parlament před Ústavním soudem. Soudní rozhodnutí tak výrazně ovlivní to, jak bude v roce 2024 poměřována úspěšnost této vlády,“ uvedl Kopeček.

V roce 2024 by také mělo padnout jedno z nejzávažnějších rozhodnutí v moderní historii Česka o tom, kdo bude stavět nové jaderné bloky v Česku, a kolik jich bude. „Půjde o mimořádně nákladnou záležitost, která dopady výrazně překročí horizont tohoto volebního období,“ dodal Kopeček.