Tiskové zprávy
Část českých rodičů ze střední třídy dává přednost ochraně svých dětí před údajně utlačujícím prostředím veřejných základních škol. Rodiče kladou důraz na všestranný rozvoj dítěte a jeho duševní i fyzické zdraví, namísto soustředění se primárně na studijní výsledky. Za touto tendencí, která se objevila v posledních letech, je snaha rodičů zajistit svým dětem co nejlepší kvalitu života – během školní docházky, ale i do budoucna. Vyplývá to z výzkumu, jehož autorkami jsou Radka Smith Slámová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Jaroslava Simonová, která zároveň působí v Národním institutu SYRI.
„Někteří vzdělaní rodiče si hledají školu hlavně podle toho, jak přívětivá je k žákům a jim samotným. Mají zájem hlavně o školy a třídy, které fungují v souladu s jejich výchovnou filozofií a na které mají dobré reference od jiných rodičů ve své sociální bublině. Tato volba však může neúmyslně vést k sociální segregaci, jelikož tyto programy jsou často méně dostupné pro rodiny s omezenými zdroji,“ uvedla Simonová. Do řady takových škol a tříd totiž musejí rodiče dělat přijímací pohovory nebo jinak prokazovat, že se stanou aktivními členy školní komunity. Kromě toho se v takových školách a třídách někdy připlácí navíc, přestože jsou součástí veřejného systému vzdělávání.
„Je to paradoxní. Tito rodiče často tvrdí, že je pro ně důležitá spravedlnost a rozmanitost. Domnívají se však, že v českém prostředí tyto aspekty nejlépe podporují školy a třídy, které jsou sociálně exkluzivní. Aby se třeba dostalo dítě do třídy s výukovým programem Začít spolu, musejí rodiče na jedné škole napsat přesvědčivou esej o tom, v čem je tento program oslovil. Přitom právě program Začít spolu je koncipován pro žáky z mnoha typů zázemí – ne jen pro ty, jejichž rodiče píší pěkné eseje,“ vysvětluje Smith Slámová.
Pro české matky a otce jsou klíčová specifická témata jako respektující komunikace, smysluplnost požadavků učitelů, pobyt venku, zdravá strava, konzumace médií. Podstatný je i přístup školy k technologiím a důraz učitelů na fyzickou a psychickou pohodu žáků. „Tyto osobité preference rodičů vedou mnohdy k exkluzi a k rozdílným vzdělávacím podmínkám v různých třídách na stejné škole. V jedné třídě si například rodiče ve spolupráci s vedením školy zajistí menší žákovský kolektiv a vlastního pedagoga, který využívá inovativní výukové metody, zatímco v ostatních třídách je 25 žáků a rodiče si zde učitele vybrat nemůžou,“ uvádí Simonová. I rodiče, kteří jsou jinak proti soutěžení, mohou takto poskytnout svému dítěti výhodu v kognitivním, sociálním nebo fyzickém vývoji tím, že mu zajistí místo ve výběrové třídě.
Podle Smith Slámové závěry studie poukazují na mnohá dilemata, která musí dnešní pedagogové řešit v reakci na přání rodičů: „Nemůžeme se divit rodičům, že se snaží svému dítěti zajistit co nejpříznivější vzdělávací podmínky. Učitelé a vedení škol by si ale měli všímat, zda u nich na škole neúmyslně nevznikají exkluzivní třídy, v nichž se mají žáci trochu lépe. Úlohou veřejných škol je přeci poskytovat kvalitní vzdělávání všem žákům – nikoliv vyhovět úzké skupině rodičů, která má velmi specifické požadavky.“
Odkaz na článek: Volba školy a rodičovské strategie mezi českými středostavovskými rodiči: Implikace pro sociální segregaci ve veřejných školách - Smith Slámová & Simonová, 2024 - Sociologický kompas - Wiley Online Library
Ilustrační foto: Pixabay
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 221 900 531 jaroslava.simonova@pedf.cuni.cz Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta UK