Posílení výchovných předmětů povede ke zvýšení odolnosti žáků

„Zejména v souvislosti s pandemií evidujeme celou řadu nových témat, jako je zhoršující se mentální zdraví dětí a mládeže, ale i zhoršující se well-being vyučujících. Tyto negativní jevy zaměřují často naši pozornost jen na jednotlivce, ale měli bychom se věnovat i odolnosti kolektivních institucí, tedy samotných škol. Procesy uvnitř vzdělávacího systému mohou odolnosti napomáhat, nebo naopak způsobovat, že školy budou velmi křehké,“ uvedla Lucie Jarkovská z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. 

Cestou z krize je zvyšování odolnosti prostřednictvím otevřenějšího přístup k výuce. Odolnosti škol napomáhá mimo jiné flexibilita kurikula, což je obsah učiva a proces jeho osvojování. „Rámcové programy nám umožňují docela velkou pružnost v tom, co a kdy se děti budou učit. Tuto flexibilitu může ještě zvýšit forma, jakou se budou učit. Nejde o to, že je potřeba snížit nároky a učit se méně, ale klást důraz na jiné věci,“ upozornila Jarkovská.

Jednou z forem, jak zvýšit odolnost dětí a škol, je klást větší důraz na výchovné předměty, jako je tělocvik, hudebka nebo výtvarka. „Tyto předměty lze totiž prolnout se vzdělávacími obsahy jiných předmětů a efektivně je vrstvit. Například výroba animačního videa o historické události místo testu z dějepisu naplňuje hned několik zadání z různých předmětů a posiluje práci v týmu, což je cíl, který nyní sledujeme,“ uvedla Jarkovská.

Aktuální výzkumy SYRI prokázaly, že 26 % dospívajících z šestých tříd spíše nevnímá školu jako místo, kam by patřili. Pro 24 % dospívajících pak není škola místem, kde si snadno hledají přátele. To jsou podle vědců alarmující čísla, která poukazují na nižší kvalitu vztahů mezi vrstevníky. České základní školy by tak měly věnovat větší pozornost podpoře duševní pohody žáků. Obzvláště v době, kdy roste počet těch, kteří zažívají různé depresivní a úzkostné stavy.