Sdílejte

Tiskové zprávy

Polské parlamentní volby 2023: v očekávání změny

16.10.2023

Nedělní polské volby, které představují nejvýznamnější letošní politickou událost ve střední Evropě, překvapily rekordní účastí, která dosáhla skoro 73 procent, mimořádně ostrou a negativní kampaní plnou strašení voličů a osobních útoků. Důvodem vysoké účasti byla vysoká polarita kampaně a úspěšná mobilizace voličů obou táborů včetně voličů zaregistrovaných v zahraničí, kterých bylo více než 600 tisíc, upozorňuje politolog Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity Vít Hloušek.

Dva hlavní soupeři, vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) a Občanská platforma (PO) se nevybíravě napadali a líčili vítězství oponenta málem jako záhubu jakékoliv pozitivní polské budoucnosti. „Pravdou je, že se hraje o hodně, protože PiS vládnoucí od roku 2015 se pokusila přeměnit Polsko ve stát sice formálně demokratický, ale nerespektující principy dělby moci, právního státu nebo řadu lidských práv běžně uznávaných v ostatních evropských zemích,“ uvedl Hloušek.

V atmosféře veřejnoprávních médií ovládaných pevně vládními politiky a chrlícími provládní propagandu sehrálo specifickou roli podle politologa SYRI a Masarykovy univerzity i referendum, které proběhlo spolu s volbami.  Poláci měli odpovědět na čtyři velmi sugestivně podané otázky, ale hlavním cílem bylo mobilizovat provládní voliče bojící se migrace či zvyšování věku odchodu do důchodu. Důležitá pro vládní strany byla také možnost investovat skrze vládu další finanční prostředky do kampaně.

Volby sice vyhrálo PiS (35,38 Procent hlasů) a její hlavní vyzyvatel PO skončila s 30,7 procenty hlasů na druhém místě. „Z hlediska složení parlamentu je však jasné, že samotné PiS nebude schopno pokračovat na podobném půdorysu vládnutí jako do voleb. Ani koalice s krajně pravicovou a vnitřně poměrně heterogenní Konfederací Svoboda a nezávislost (7,16 procent) na většinu v dolní komoře polského parlamentu stačit nebude. Do Sejmu se dostala i Nová levice (8,61 procent) a křesťanskodemokraticky orientovaná centristická koalice Třetí cesta (14,4 procent). Jak Nová levice, tak Třetí cesta dopředu koaliční spolupráci s PiS vyloučili, takže je vcelku jasné, že vládu nakonec sestaví PO a tyto dvě zmiňovaná uskupení a dojde k alternaci moci,“ uvedl Hloušek.

To je podle něj pro kvalitu polské demokracie v zásadě dobrá zpráva. Výsledky polských voleb však nedávají příliš prostor pro uvažování o jednoduchém a stabilním vládnutí. „Prezident Andrzej Duda může vetovat zákony přijaté parlamentem a současná opozice nemá potřebnou třípětinovou většinu k jejich opětovnému prosazení. A pak je tu Ústavní tribunál, jehož všech 15 ústavních soudců bylo jmenováno až po roce 2015 vládou PiS a jsou PiS názorově velmi blízko. Napětí však může být i v samotné vládní koalici, pokud by ji skutečně složila Občanská platforma, Třetí cesta a Nová levice.  Společný cíl porazit PiS rozhodně automaticky nezaručuje podobnost názorů v ekonomické a sociální politice nebo v pro Polsko tolik konfliktních otázkách jako jsou interrupce nebo postavení LGBT menšiny. Polsko čeká z hlediska politologa zajímavá, ale z hlediska občana nelehká a potenciálně konfliktní budoucnost,“ uvedl Hloušek.

Ve vztahu k Česku se toho podle něj patrně příliš nezmění, jen bude z polské strany méně času rozvíjet bilaterální vztahy a hledat nový prostor pro spolupráci. Nejde jen o nelehké období očekávatelných politických turbulencí, ale také o to, že ambice potenciálního premiéra Tuska jsou zaměřeny spíše na Evropskou unii a její velké členské státy než na v zásadě stabilní vztahy v regionu.

Ilustrační foto: Pixabay