Tiskové zprávy
Adaptace na život v České republice je komplikovaná i u Ukrajinek s vysokoškolským vzděláním. Téměř polovina z nich totiž hodnotí svůj zdravotní stav jako špatný. Souvisí to s počtem nemocí a depresivních symptomů, sociálním kapitálem a ekonomickými faktory. Vyplývá to z rozsáhlé studie Národního institutu SYRI. Systematický výzkum týkající se ukrajinských válečných uprchlíků v Česku je stále vzácný. Výsledky vědkyně SYRI nyní publikovaly v časopise BMC Women's Health. Vědkyně pracovaly se vzorkem žen v produktivním věku, výsledná data vycházela z odpovědí 919 ukrajinských uprchlic.
„Kromě počtu nemocí a depresivních symptomů se ukázalo, že základním faktorem, jak ukrajinské ženy vnímají svoje zdraví, jsou sociální kapitál a ekonomické faktory. Ženy s vyšším počtem onemocnění a ty, které vykazují závažně depresivní příznaky, ženy žijící samy v domácnosti a mající potíže s hledáním pomoci u druhých a ty, které trpí materiální deprivací, vykazují zvýšené riziko horšího subjektivně vnímaného zdraví,“ uvedla Ivana Kulhánová ze SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Odhaduje se, že do poloviny července 2023 pobývalo v Česku přibližně 350 000 ukrajinských uprchlíků. „Česko má přitom s pomocí válečným uprchlíkům na svém území minimální zkušenosti. Váleční uprchlíci představují zvláštní skupinu zranitelných jedinců, kteří při odchodu často postrádali finanční prostředky, byli fyzicky i psychicky zasaženi následky války, včetně úmrtí rodinných příslušníků, ztráty bydlení, majetku nebo sociální sítě,“ uvedla Kulhánová.
Průměrný věk ukrajinských uprchlic, které odpověděly na dotazníky, byl 38 let. Ze tří čtvrtin šlo o ženy s dětmi v domácnosti. Pouze 17 % z nich mělo pokročilou znalost českého jazyka. Více než polovina žen (58 %) v Česku ani na Ukrajině neměla práci a 70 % trpí závažnou materiální deprivací. Pokud jde o nemoci a faktory zdravotní péče, přibližně 38 % ukrajinských žen neuvedlo žádné překážky v přístupu ke zdravotní péči a zhruba pětina z nich opustila Ukrajinu bez jakékoli nemoci.
„Pokud jde o depresi, asi 26 % žen nehlásilo žádné depresivní příznaky, na rozdíl od 21 % žen, které hlásily těžké depresivní příznaky. Pokud jde o životní styl, vysoce vzdělané ukrajinské uprchlice vykazovaly relativně zdravý životní styl, asi 73 % z nich byly nekuřačky, 19 % nepilo alkohol a pouze 9 % bylo obézních,“ doplnila Kulhánová.
Podle ní by řada uvedených problémů měla být řešena podle migračních politik. „Selhání trhu práce, nezaměstnanost a nejistota zaměstnání jsou často vnímány jako zdravotní rizika, protože vedou ke zvýšenému stresu. Lidé pak subjektivně vnímají svůj zdravotní stav jako zhoršený a mají vyšší nemocnost,“ dodala Kulhánová.
Zařazení: seniorní výzkumnice
+420 221 951 377 ivana.kulhanova@natur.cuni.cz Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK