Kluknavská získala cenu předsedy GA ČR

Vyhrála jste cenu předsedy GA ČR. Co to pro Vás znamená?

Tato cena má pro mne zvláštní význam. Je to především potvrzení mého úsilí, dlouhých hodin práce, výzkumu a angažovanosti ve svém oboru. Toto ocenění je uznáním mého příspěvku k oblasti politické komunikace, která mě velmi zajímá, a také forma odměny za snahu přispívat k rozvoji vědy a společnosti. Zároveň mě ocenění motivuje a inspiruje k dalšímu vědeckému bádání a usilování o excelenci a snad být i inspirací pro budoucí generace žen ve vědě. V neposlední řadě pro mě cena znamená ocenění společenskovědního výzkumu a jeho přínosu k lepšímu porozumění složitým společenským a politickým jevům.

Můžete blíže popsat výzkumné téma, které bylo takto oceněno?

Cílem projektu bylo prozkoumat veřejné a politické diskurzy o polarizujících tématech, jako je migrace, v kontextu zvýšené relativizace pravdy v post-faktuální éře. Post-faktuální éra se vyznačuje nedostatkem důrazu na pravdu a ověřitelná tvrzení, stejně jako převahou emocí nad důkazy a vytvářením "alternativních" faktů ve veřejném diskurzu. Jedním z hlavních příspěvků do akademické debaty bylo, že jsme definovali a empiricky ukázali, jak se relativizace pravdomluvnosti politických aktérů v post-faktuální komunikaci může projevit. Sledovali jsme také způsoby, jakými se post-faktuální komunikace stává viditelnou ve veřejném prostoru a veřejné debatě. Právě strategické využívání post-faktuálního diskurzu zůstává v posledních letech nedostatečně prozkoumanou oblastí a je třeba tento výzkum posílit o výzkum politické komunikace. 

Naším cílem bylo ukázat, že není důležité pouze to, zda a jak konkrétní politické výroky reprezentují či zkreslují realitu, tj. zda jsou skutečně pravdivé, nebo ne, ale je také důležité pochopit, jak politické výroky zpochybňují pravdomluvnost ostatních politických a veřejných aktérů zapojených do veřejné debaty. Zároveň jsme chtěli porozumět faktorům, které mohou tuto post-faktuální komunikaci ovlivňovat. Tyto faktory popisujeme jako okolnosti širšího politického a kulturního kontextu, které usnadňují nebo ztěžují produkci, šíření nebo recepci obsahu politických sdělení různými aktéry. Jedná se například o převládající postoje veřejnosti například o migraci, diskurz politických stran k některým důležitým, rezonujícím otázkám, zprávy v médiích, vnější okolnosti, jako jsou například politické krize. Tento kontext je důležitý pro pochopení přitažlivosti post-faktuální komunikace a pro zodpovězení otázky, za jakých podmínek je pravděpodobnější, že političtí aktéři využijí tento typ komunikace k získání podpory svých příznivců a voličů a příznivkyň a voliček.

Čím se zabýváte v rámci SYRI a jak se jednotlivé Vaše výzkumné aktivity propojují?

V rámci projektu GA ČR jsme získali cenné poznatky, které nám poskytly nové perspektivy a pomohly nám formulovat nové otázky, které bychom chtěli prozkoumat více do hloubky a z dalších perspektiv. V projektu SYRI máme příležitost tyto mezery vyplnit a posunout naše poznání v dané oblasti dále. V SYRI se zabývám především populistickou a polarizující komunikací politických představitelů během pandemie covid-19. Zaměřuji se především na rozdělující povahu populistického a antipopulistického diskurzu, na krizovou komunikaci politických lídrů v průběhu pandemie nebo používání populistických sdělení a neslušnosti v politických projevech a jejich vliv na emoce, nesnášenlivost a nerespektování pravidel slušné diskuze ze strany uživatelů sociálních sítí.

Co Vás na práci vědkyně nejvíce baví?

Na práci vědkyně mě nejvíce baví možnost objevovat nové znalosti a rozšiřovat naše porozumění složitým společenským a politickým jevům. Mám ráda výzvy spojené se sběrem a analýzou dat, hledáním odpovědí na otázky, které mají společenský dopad. Práce vědkyně mi umožňuje přispívat k rozvoji společnosti a demokracie prostřednictvím vědeckého poznání. Je to inspirující a naplňující činnost.