Ke zvýšení výskytu depresivních symptomů za covidu přispěla sociální deprivace. Platí to zejména u starších lidí

„Vládní reakce na pandemii by měla v podobných případech zahrnovat také zohlednění sociální podpory jako součásti sociálního systému. Lepší dostupnost a zvýšení výdajů na prevenci a léčbu duševních onemocnění může být v budoucích krizích zapotřebí,“ uvedl Pikhart.

Aktuální studie, která vyšla v časopise Journal of Epidemiology and Community Health, potvrdila především větší náchylnost starších osob k duševním poruchám za pandemie. „To naznačuje, že bychom této zranitelné skupině obyvatelstva měli věnovat v případě mimořádných pandemických událostí adekvátní pozornost,“ uvedl Pikhart.

Vědci identifikovali 13 rizikových faktorů zhoršení duševního zdraví souvisejících s pandemií, na které se dotazovali 2853 účastníků dotazníkového šetření z České republiky. Mezi rizikové faktory patřila ztráta práce, nedostatek peněz na jídlo, nedostupnost zdravotní péče, smrt blízkého člověka a další. Nižší náchylnost k depresím vykazovali lidé žijící v manželství oproti svobodným nebo rozvedeným. „Největší zvýšení skóre depresivních symptomů oproti situaci před pandemií jsme zaznamenali u nejstarších věkových kategorií nebo u lidí s velmi špatným zdravotním stavem,“ řekl Pikhart.

Na úzkosti a depresivní stavy měla velký vliv sociální deprivace jako průvodní jev protipandemických opatření. „Naše výsledky potvrdily, že řada sociálních stresorů vede ke zvýšené depresivitě zejména u starších osob. Z toho plyne důležitost smysluplných intervencí, které pomáhají zajistit duševní blahobyt u starší populace,“ uvedl Pikhart.

Ze studie dál vyplývá, že více inklinovali k depresivním stavům jedinci, kteří zažili hospitalizaci nebo úmrtí blízké osoby, zažili zvýšenou sociální deprivaci, jako je omezení kontaktů s příbuznými a přáteli, omezení volnočasových aktivit, a kteří se onemocnění covid-19 obávali.

S pandemií souviselo mj. narušení zdravotnických služeb a odklady různých zákroků, protože zdravotnictví jako celek bylo přetížené. „Lidé, u kterých došlo k odkladům ve zdravotní péči, uváděli vyšší výskyt depresivních symptomů oproti stavu před pandemií. Naproti tomu naše výsledky neodhalily žádné významné souvislosti mezi finančními stresory a příznaky deprese, což je poměrně překvapivé zjištění,“ uvedl Pikhart. To může souviset s tím, že starší lidé sahali více do úspor, které měli, což mohlo oddálit jejich finanční krizi.