Tiskové zprávy
Kardiometabolické riziko řada odborníků označuje za hrozbu 21. století. Oproti jiným zdravotním potížím zde nehrají primární roli geny, ale faktory, které můžeme do značné míry ovlivnit, jako je například životní styl. Vědci Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI zjistili, že kardiometabolické riziko je výrazně vyšší u osob s nižší úrovní vzdělání. Právě tito jedinci totiž častěji tíhnou k nezdravému chování jako je např. kouření a špatným stravovacím návykům. Vyplývá to ze studie, která vyšla v časopise Scientific Reports. „Významná je také role prostředí, ve kterém žijeme,“ uvádí Daniel Szabó z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
„Každý z nás je vystaven sociálním a environmentálním stresorům, které ve výsledku ovlivňují naše kardiometabolické zdraví,“ doplňuje Anna Bartošková z Masarykovy univerzity. Cílem studie bylo prozkoumat několik stresorů a jejich vliv na lidské zdraví. Vědci analyzovali data od 2 154 lidí na Brněnsku. Dotazník zahrnoval demografické údaje, socioekonomické charakteristiky, životní styl, anamnézu a duševní zdraví.
„Nižší úroveň vzdělání můžeme spojit se zvýšeným kardiometabolickým rizikem, ale také s kouřením a nezdravými stravovacími návyky,“ vysvětluje Bartošková. U vysokoškoláků je naopak rizikovým faktorem sedavé zaměstnání. „To se týká zejména lidí s vyšším příjmem,“ doplnila Bartošková.
Studie podle vědců podtrhuje důležitost řešení sociálních nerovností a environmentálních faktorů pro zlepšení výsledků veřejného zdraví. Vědci poukazují zejména na faktor městského hluku, který může přispívat ke zvýšenému riziku rozvoje hypertenze, diabetu nebo obezity. „Expozice hluku může být dalším vysvětlením společenských nerovností v kardiometabolickém zdraví. Lidé s nižším vzděláním častěji žijí v oblastech s vyšší intenzitou dopravy, a podstupují tak vyšší expozici hluku, což problémy násobí,“ vysvětluje Szabó.
Kardiovaskulární onemocnění jsou globálně zodpovědná za největší podíl úmrtí. V roce 2019 bylo celosvětově zaznamenáno přibližně 523 milionů případů tohoto druhu onemocnění a 19 milionů úmrtí na tuto diagnózu. V Evropě se kardiovaskulární úmrtnost v posledních třech desetiletích mírně snížila, ze 48 % v roce 1990 na 44 % v roce 2019. Ještě výraznější byl pokles v Česku, kde se podíl úmrtí způsobených kardiovaskulárními chorobami snížil z 55 % v roce 1990 na 45 % v roce 2019. Přesto i u nás zůstávají kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí.
Odkaz na studii: https://www.nature.com/articles/s41598-024-64847-2
Ilustrační foto bylo vytvořeno za pomoci AI