Kantoři jsou v práci většinou spokojení, vadí jim administrativa

„Naše analýza potvrdila, že kvalita vedení školy je jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících pracovní spokojenost kantorů a je vhodné ji nadále posilovat například rozvíjením kvalitního leadershipu. Určitě pomůže i participace učitelů na rozhodovacích procesech uvnitř jednotlivých škol,“ uvedl jeden z autorů studie Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR.

Graf 1: Hlavní vnímané benefity práce učitele (% z celkového počtu respondentů, kteří zmínili danou kategorii).

Učitele velice zatěžuje administrativa, do budoucna by se měla podle expertů SYRI snižovat. Pedagogové by se ideálně měli primárně věnovat jen výuce. Školy mohou například zvážit vytváření podpůrných administrativních pozic nebo sdílených asistentů, kteří by převzali část byrokratických úkolů.

„Práce učitelů často přesahuje rámec běžné pracovní doby, což vede ke konfliktům mezi profesním a osobním životem. Pro zmírnění této nerovnováhy by školy měly umožnit flexibilnější rozvržení pracovního času, například prostřednictvím možnosti částečného úvazku, sdílených pracovních míst nebo možnosti práce na dálku při administrativních úkonech. Je také vhodné podporovat iniciativy zaměřené na duševní zdraví učitelů, jako jsou relaxační a psychohygienické programy, dostupnost školních psychologů. Vhodná je také podpora sportovních a kulturních aktivit,“ uvedl Mudrák.

Graf 2: Hlavní problémy vnímané učiteli (% z celkového počtu respondentů, kteří zmínili danou kategorii).

Kantořina je mj. hodně o zvládání stresu. Čtyři z deseti pedagogů uvedli, že mají problémy se žáky. Šestnáct procent dotazovaných jako problematický vnímá vztah s rodiči. Odborníci upozorňují, že individuální schopnosti učitelů zvládat stres, udržovat si pozitivní přístup a efektivně řešit pracovní výzvy hrají klíčovou roli v jejich well-beingu.

„Školy by měly nabízet školení zaměřená na rozvoj psychologického kapitálu, například kurzy zaměřené na posílení resilience, optimistického myšlení a vnímané osobní účinnosti. Dále by měly zajistit, aby měli dostatek možností k dalšímu profesnímu vzdělávání v oblastech, které přispívají nejen k jejich odbornému růstu, ale také k jejich osobnímu rozvoji a psychické pohodě,“ doplnila Kateřina Zábrodská, která je jednou z autorek studie.