K rozvoji workoholismu přispívá soutěživé klima i perfekcionismus

Výzkumníci zjišťovali trendy a jejich potenciální důsledky v 82 zemích a Česko se v mezinárodním měřítku nijak nevymyká. „V rámci českého i mezinárodního vzorku byl výskyt závislosti na práci obdobně vysoký. V českém vzorku, ve kterém byli zastoupeni zejména zaměstnanci se SŠ a VŠ vzděláním, vyšší riziko rozvoje závislosti na práci vykazovala čtvrtina respondentů. Zajímavé je, že demografické proměnné, výška platu, velikost organizace či pracovní sektor, výskyt závislosti na práci významně neovlivňovaly. Výskyt závislosti byl podobný napříč profesemi i odvětvími, byť mírně vyšší byl u osob s vysokoškolským a doktorským vzděláním,“ uvádí Zábrodská.

Výsledky ukázaly, že při vzniku závislosti hraje klíčovou roli kombinace nezdravého pracovního prostředí a určitých osobnostních tendencí. Právě komplexní analýza rizikových faktorů a důsledků byla pro výzkumníky klíčová. „Je zřejmé, že některé typy pracovního prostředí nezdravě podporují závislost na práci. Jedná se o pracoviště, kde jsou na zaměstnance kladeny velmi vysoké pracovní nároky, kde je soutěživé klima, založené na soupeření a vzájemném porovnávání se, namísto důrazu na osobní rozvoj, a kde pracovníci vnímají workoholické tendence i u svých kolegů,“ popisuje Zábrodská.

Závislost na práci ale nevzniká pouze v důsledku nepříznivého pracovního prostředí. Významnou roli při jejím vzniku hrají i faktory na straně jedince. „Důležitým poznatkem je, že hlavním osobnostním rizikem je perfekcionismus, tedy tendence od sebe i druhých setrvale očekávat bezchybný výkon, dále pak také vysoká pracovní motivace a emoční nestabilita. Pokud bychom tedy chtěli popsat prototyp pracovníka závislého na práci, pak je to jedinec, který má nerealisticky vysoké nároky na sebe i na druhé a který na své obtíže s emoční nestabilitou a sebehodnotou reaguje nadměrnou a nutkavou prací,“ uvádí Zábrodská.

Mezi ostatními závislostmi má workholismus specifické postavení. Ve společnosti jsou pracovní výkon a úspěch vysoce ceněny, pro řadu lidí se může jednat o jejich hlavní životní hodnoty. Lidé závislí na práci i jejich okolí proto mohou mít pocit, že extrémní nebo výhradní zaměření na práci je v pořádku. „Naše výsledky však jednoznačně ukazují, že závislost na práci není spojena s duševní pohodou a pracovní spokojeností, ale naopak s řadou psychických obtíží. U respondentů splňujících kritéria závislosti na práci jsme zjistili významně vyšší výskyt jak pracovního stresu, tak vyhoření a deprese. V dlouhodobém horizontu tyto stavy poškozují schopnost jedince kvalitně pracovat i jeho psychickou odolnost, a v důsledku toho také podrývají odolnost celého týmu a organizace. Existuje tedy mnoho důvodů, proč se snažit se závislostí na práci bojovat,“ uzavírá Zábrodská.

Celkem vyplnilo vědecké dotazníky po celém světě 31 tisíc lidí. V Česku odborníci nasbírali data od více než tisíce respondentů a respondentek. „Unikátním přínosem tohoto výzkumu je jeho rozsah a možnost mezinárodního srovnání,“ vysvětluje Kateřina Zábrodská, která je garantkou české části výzkumu. „Jedná se celosvětově o jeden z nejrozsáhlejších výzkumů závislosti na práci a dalších rizik pro duševní zdraví v zaměstnání,“ dodává.

Graf č. 1:

 

Pozn.: Graf (tzv. heatmap) odhaluje vzájemné vztahy mezi sledovanými proměnnými. Velikost a intenzita barvy čtverců na mapě přímo vyjadřují míru souvislosti mezi dvojicemi proměnných. Barva čtverců následně specifikuje povahu vztahu: modrá barva značí pozitivní souvislost, zatímco červená představuje souvislost negativní. Na grafu vidíme například poměrně silný vztah mezi workoholismem a pracovní depresí znázorněný modrou barvou (s narůstajícím workoholismem se zvyšuje i míra pracovní deprese). Naopak, vztah mezi workoholismem a emoční stabilitou je negativní, jak ilustruje červená barva, ukazující, že vyšší emoční stabilita souvisí s nižší mírou workoholismu.