Tiskové zprávy
V České republice stále chybí dostatečná prevence v boji s alkoholem. Vyplývá to i z aktuálního průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pouze 52 % respondentů uvedlo, že se jich lékař ptal na pití alkoholu. U respondentů, kteří vykazovali známky škodlivého pití, se pak lékař na pití alkoholu ptal ve dvou třetinách případů a doporučil omezení pití pouze u 29 % z nich. Tento stav je podle experta z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity Alberta Kšiňana zarážející.
Spotřeba alkoholu je v České republice dlouhodobě na vysoké úrovni. Na světové špičce jsme v pití piva, i když v tomto segmentu dlouhodobě rekordní spotřeba mírně klesá. Muži konzumují více alkoholu než ženy. „Tyto rozdíly nacházíme i u jiných látek, nejen alkoholu, např. u tabáku nebo drog. Neexistuje jedna příčina, nicméně důvody jsou biologické (rozdílné vstřebávání alkoholu), společenské a kulturní. Pití alkoholu je více tolerováno u mužů než u žen. Ženy také obecně více dbají o své zdraví, a tedy si uvědomují škodlivost alkoholu,“ uvedl Kšiňan.
V posledních letech byla spotřeba alkoholu nejvyšší za covidu v roce 2020. V následujících třech letech pak mírně poklesla, a tato změna se týkala zejména mužů. Češi také holdují kouření, často se to děje při konzumaci alkoholu. „Mezi umírněnými konzumenty alkoholu je jen 23,4 % kuřáků, ovšem ten podíl narůstá společně s frekvencí užívání alkoholu, takže ve skupině definované škodlivým pitím byl podle dat SZÚ podíl kuřáků skoro poloviční,“ poznamenal Kšiňan.
Odborníci definují několik kategorií pijáků. Umírněné pití je definováno jako užívání méně než 2 alkoholických nápojů (např. piv) denně u mužů a jednoho nápoje u žen. Rizikové pití je pak definováno v rozmezí 2 až 3 piv denně u mužů a 1 až 2 u žen. Škodlivé pití je pak více než 3 piva denně u mužů a více než 2 piva denně u žen. Rizikové pití v datech SZÚ vykazovalo 6,5 % mužů a 10 % žen (celkově 8,3 %). Škodlivé pití pak 8,7 % mužů a 4 % žen (celkově 6,3 %). Překvapivě nejčastější věkovou kategorií pro rizikové a škodlivé pití byla kategorie 45–64 let. „Když to sečteme, tak v této věkové kategorii je více než 16 % respondentů, kteří vykazují známky rizikového nebo škodlivého pití,“ uvedl Kšiňan.
Alarmující je také kontakt s alkoholem v útlém věku. Některé děti se s ním podle výzkumu SYRI setkaly už v necelých dvou letech, jako tříleté s ním v nějaké formě má zkušenost 18 % dětí, v pěti letech pak už 23 %. Česká kultura je podle Kšiňana do jisté míry „nasáklá alkoholem“ a společenské dění se do velké míry kolem něj točí. Vědci SYRI se aktuálně zabývají sociálními a ekonomickými faktory, které obecně s pitím souvisejí. Odborníci odhadují, že problémy s pitím má v tuzemsku více než 1 milion lidí.
Naopak celoživotních abstinentů jsou v české populaci asi jen 3 % (2,6 % mužů a 3,3 % žen). Abstinenci v posledním roce dle SZÚ uvádělo 12,6 % respondentů (11,4 % mužů a 13,7 % žen). Míra uváděné abstinence v posledním roce narostla během covidových let, potom v posledních 2 letech spadla, ale je stále vyšší než v předcovidových letech. Nejčastěji abstinují lidé starší 65 let a pak také lidé v kategorii 15–24 let. U celoživotních abstinentů je nejčastějším důvodem pro abstinenci zdravý životní styl (27,8 % respondentů) a zdravotní důvody (14,8 % respondentů).
Zařazení: juniorní výzkumník
+420 549 494 582 albert.ksinan@recetox.muni.cz Výzkumné centrum RECETOX, Přírodovědecká fakulta MU