Tiskové zprávy
Alternativní potravinové sítě využívají dvě třetiny českých domácností. Tato varianta získávání potravin, která je odlišná od globalizovaného trhu a průmyslového zemědělství, provozovaného ve velkém měřítku, se těší velké popularitě. Podporuje užší vztahy mezi výrobci a spotřebiteli, udržitelné způsoby hospodaření a klade důraz na kvalitu či původ potravin. Nejoblíbenější je dlouhodobě pěstování ovoce a zeleniny na zahrádkách, kterému se věnuje 52 % dotázaných domácností. Co se týče nákupů, oblíbené jsou farmářské trhy nebo prodeje přímo ze zemědělského dvora, ty využívá pětina domácností. Vyplývá to ze studie, zpracovávající data od více než 500 respondentů, na níž se podíleli odborníci Národního institutu SYRI.
Výzkumníci se tématem zabývali v souvislosti s pandemií covidu-19 a začátkem období rychle rostoucí inflace. Zdaleka ale nejde jen o tyto aktuální problémy. „Globalizovaný a industrializovaný zemědělsko-potravinový systém čelí velké kritice pro svou neudržitelnost již několik dekád a zkušenost s pandemií covid-19 potvrdila v mnohých státech obavy spojené se zranitelností propojeného trhu. To se samozřejmě dotýká i spotřebitelů. Otázka šetrně pěstovaných a zároveň kvalitních, zdravých, ale i cenově dostupných potravin je nyní urgentnější než dříve,“ uvedl Jan Vávra z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Výsledky výzkumu přinášejí důležitá zjištění i ve vztahu ke zdravotním otázkám. „Během covidové vlny na podzim 2021 vyjádřilo 36 % respondentů obavu o dostatek potravin a téměř pětina z dotázaných domácností (18 %) zažila přímo nedostatek potravin. Věříme, že snad i díky našemu výzkumu padl mýtus Česka jako státu, kde potravinová chudoba prakticky neexistuje. Více než pětina všech dotázaných (22 %) také omezila konzumaci BIO potravin a 10 % snížilo již tak poměrně nízkou spotřebu čerstvého ovoce a zeleniny. Důvodem bylo zejména zhoršení finanční situace jednotlivých českých domácností,“ uvedl Vávra.
Ačkoli se během pandemie covidu-19 často hovořilo o potravinové soběstačnosti, nejde zdaleka jen o ni. Důležitý je i způsob produkce potravin, jejich dostupnost a vliv na zdraví. Podle Vávry by měla veřejná správa podporovat alternativní potravinové sítě a lokální produkci potravin. „Výsledky ukazují, že české domácnosti využívají různé cesty, jak si obstarat potraviny, zejména ovoce a zeleninu. To hodnotíme jako velmi pozitivní zjištění, neboť se tím posiluje resilience domácností pro případ současných i budoucích krizí. Potraviny získané mimo globální obchodní sítě jsou navíc mnohdy šetrněji pěstované a zdravé,“ uzavřel Vávra.
Data vědci sbírali na konci roku 2021, kdy zjišťovali právě situaci v návaznosti na covid-19. Studie nyní vyšla v časopise Frontiers in Nutrition.
Odkaz na článek: https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fnut.2024.1327308/full
Zařazení: seniorní výzkumník
+420 210 310 235 jan.vavra@soc.cas.cz @hansvavra Sociologický ústav AV ČR