Digitální technologie ve zdravotnictví využívá většina české populace

Z aktuálních dat sesbíraných letos dál vyplynulo, že využití telemedicíny nezáleží na věku. Velmi často tuto formu využívají například senioři. Naopak relativně nízká je stále adopce pokročilých technologií a aplikací. Sledování zdravotního stavu na dálku pomocí nositelné elektroniky využily jen dvě procenta dospělých. Pod jedním procentem byly konzultace zdravotního stavu s umělou inteligencí nebo konzultace s lékařem přes videohovor. Telemedicínu obecně mnohem častěji využívají lidé z velkých měst a rodiče s dětmi.

Zájem o distanční péči znásobila pandemie, po covidu ale mírně poklesl. Nyní je téma aktuální i tím, že návrh legislativního ukotvení telemedicíny a nových pravidel pro elektronické vedení zdravotnické dokumentace je projednáván na půdě Poslanecké sněmovny ČR. „Právě do oblasti digitalizace zdravotních záznamů vkládají lidé největší očekávání. Z předchozích výzkumů víme, že téměř tři čtvrtiny lidí chtějí, aby informace o jejich zdravotním stavu byly dostupné všem lékařům, kteří je léčí, a také sami chtějí mít online přístup ke svým zdravotním záznamům,“ uvedla Jolana Kopsa Těšinová ze SYRI a 1. lékařské fakulty UK.

Z dřívějších dat z roku 2022 vyplynulo, že 80 % respondentů si přeje, aby lékaři měli online rezervační systémy pro objednávání pacientů. Téměř 67 % respondentů souhlasí s tím, že by lékaři měli o konzultaci distanční formou poskytovat pacientům záznam. Jen necelých 30 % respondentů preferuje videohovory před telefonickými hovory.

Plynulému rozvoji telemedicíny zatím brání určitá regulační nejistota. „Z pohledu pacientů panují obavy, zda je telemedicína legální a bezpečná, zda dostanou opravdu kvalitní zdravotní péči. Pro budoucí rozvoj telemedicíny je důležité vytvořit právní rámec, který by přesně definoval mantinely využívání telemedicínských služeb a vyjasnil vztah mezi lékaři a pacienty v rámci distanční péče. Jsme velmi rádi, že naše výzkumy významně přispěly k otevření diskuse zejména k legislativním aspektům telemedicíny,“ uvedla Těšinová.

Podle ní je důležité hledat rovnováhu mezi poskytováním osobní a virtuální péče. Postupně by se měl formovat i standard digitální komunikace. „V této fázi bude důležité odpovědět na otázky typu. Jak mám komunikovat s lékařem? V čem bude telemedicínské vyšetření jiné? Jak mě bude lékař identifikovat? Jak bude zajištěn informovaný souhlas? Jak bude zajištěno moje právo rozhodovat o péči?,“ dodala Těšinová, podle níž je důležité, že pacienti chtějí být aktivními účastníky procesu digitálních inovací. I jejich představy a názory by tak měli být při tvorbě nových pravidel zohledněny

Rozvoj telemedicíny v ČR byl tématem dnešní vědecké konference Digitální telemedicína (nejen) pro pacienty, která se konala na půdě Akademie věd, a kterou organizovala 1. LF UK ve spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Vědecký tým z 1.LF UK, který je součástí Národního institutu SYRI, bude na základě závěrů přijatých na konferenci a navazujících výzkumných aktivit připravovat ve spolupráci i s pacientskými organizacemi analýzy pro další rozvoj implementace telemedicíny v ČR. Výzkumníci ze SYRI dnes představili i praktické edukační a informační materiály pro usnadnění komunikace s lékaři vzdáleným přístupem, které připravili ve spolupráci s Národní asociací pacientských organizací (NAPO).