Česko má slabou zdravotní gramotnost

Je všeobecně známým faktem, že česká populace je velmi zatížená nemocemi oběhové soustavy a dále pak diabetem. „Informace o populačním zdraví jsou ale celkově neúplné. Není tedy jasné, kam má směřovat zdravotní péče a prevence. U zdánlivě zdravé populace se pak „zanedbané“ rizikové faktory projeví až závažným zhoršením zdravotního stavu, jako třeba infarktem či diabetem. Ve stáří je pak populace zatížena bolestmi a disabilitou zahrnující například omezení pohybu a problémy s hybností,“ uvedla Lustigová.

Pro vědce jsou základem data až z poslední životní fáze, tedy informace o úmrtnosti. Tam máme informace, jakými nemocemi populace trpí nejucelenější. Další část dat sbírá zdravotnický systém – to jsou ale pouze data o pacientech a osobách, které lékařskou péči využívají. „Zbytek je jakási šedá zóna a je nezbytné dělat vlastní šetření, kterými data doplňujeme, jako je například měření tlaku a rozbor různých parametrů z krve,“ uvedla Lustigová.

U této skupiny asi třetina populace vůbec netuší, že má zdravotní problémy. „Pokud tyto rizikové skupiny se situací už seznámí lékař, tak část z nich se neléčí, a pak je tu skupina, která se sice léčí, ale léčba není dostatečná nebo nezabírá,“ uvedla Lustigová, která bude nyní v rámci SYRI zkoumat zdravotní gramotnost populace v oblasti prevence.

Cílem je zvýšit zdravotní gramotnost české populace a ovlivnit co největší skupinu lidí. „Pokud například každá osoba zhubne o jeden kilogram, tak se to v populačním zdraví velice projeví,“ uvedla Lustigová. Klíčem k úspěchu je podle ní změna životního stylu. „Je to komplex prvků, z nich nejdůležitější je strava, přirozený pohyb, např. chůze a omezení konzumace alkoholu. Tyto prvky mají na obezitu největší vliv,“ dodala.