Tiskové zprávy
Čeští politici o fiskální politice v minulých letech nerozhodovali v dlouhodobých souvislostech. Podnikali zejména krátkodobá rozhodnutí a ta dlouhodobá jako je například důchodová reforma odkládali. Česká fiskální politika se tak stává v makroekonomické oblasti systémovým rizikem, což mimo jiné přispívá v současnosti k vysoké inflaci, míní Marek Kapička, který v rámci Národního institutu SYRI vede oblast zaměřenou na ekonomické dopady. Jeho tým se je bude snažit mírnit a nabídnout podrobné analýzy založené na robustních datech.
Podle Kapičky jsou dva extrémy, kam může fiskální politika konkrétní stát nasměrovat. První přirovnává k Irsku, které bylo před několika desítkami let jednou z nejchudších zemí Evropy a nyní je jednou z nejbohatších. „Ten posun můžeme sledovat zejména díky prozíravé fiskální politice a dobře nastaveným daním a dodržování slíbených pravidel,“ uvedl Kapička.
Za druhý extrém považuje ekonom z Národohospodářského ústavu AV ČR Argentinu, která byla před 100 lety jednou z deseti nejbohatších zemí na světě a nyní se potácí někde na konci první stovky. „Je to tak kvůli celé sérii fiskálních katastrof, nerozumné rozpočtové politice a opakovanému nedodržování závazků. Osobně mám bohužel pocit, že ČR se stále více přesouvá z extrému Irska blíže právě k Argentině,“ uvedl Kapička.
Jako hlavní problém vidí ekonom SYRI fakt, že čeští politici nejsou v posledních letech schopni uvažovat v dlouhodobých souvislostech. Podnikají krátkodobá rozhodnutí a ta dlouhodobá odsouvají. „My v ekonomii víme, jak důležitá je reputace, jak dlouho trvá si ji vybudovat a jak je pak jednoduché si reputaci zničit. Prostředí u nás v tomto ohledu není dobré,“ uvedl Kapička.
Politici podle něj neuvažují v souvislostech. „Například vysoká míra fiskálních transferů u nás vede k výrazné inflaci a v době, kdy se o nich rozhodovalo tak, to nikdo nebral v potaz,“ míní vědec. Stabilní makroekonomické prostředí je podle něj klíčovou hodnotou. Experti v rámci SYRI připraví analýzu udržitelnosti fiskální politiky, což je poměrně komplexní problém, který zvažuje mj. nejistotu a možné budoucí krize. „Za posledních 15 let jsme zažili tři velké krize a za poslední 3 roky hned dvě. Je potřeba brát v úvahu, že v budoucnu mohou být krize další a je potřeba, aby je fiskální politika zvládala,“ uvedl Kapička, jehož tým složený z vědců se zkušenostmi ze zahraničí bude provádět fiskální stress testy a nabízet monitory, které budou veřejnosti k dispozici.
Pandemie navíc podle Kapičky poukázala na další dimenze nerovnosti ve společnosti, které do té doby ani vědci příliš nevnímali. „Proto budeme dělat i další studie, které se týkají dopadů dalších veřejných opatření v době covidu, například stay at home policy. Naším cílem je nabídnout doporučení v oblasti optimálního mixu daňové a transferové politiky,“ uvedl Kapička, jehož tým chce veřejnou diskuzi podložit seriózními analýzami založenými na kvantitativních metodách a robustních datech.
Zařazení: Vedoucí výzkumné skupiny
+420 224 005 238 marek.kapicka@cerge-ei.cz CERGE-EI