Banky se z krize nepoučily, vysoké odměny vyplácejí i v době recese

Studie vrhá nové světlo na odměňování, a především na souvislost mezi finančním sektorem a nerovností příjmů v celé ekonomice. „Potvrdilo se, že vzestup finančnictví byl hlavní hnací silou nárůstu příjmových nerovností. Tento proces funguje na základě jednoduchého a účinného mechanismu, kterým je poskytování vysokých mezd v rostoucím finančním odvětví. Po krizi ale fungují trhy asymetricky a příjmy ve finančním sektoru se nesnížily, takže nemohly přispět ke snižování nerovností v celé ekonomice,“ uvedla Křížková.

Velké evropské banky od roku 2008 výrazně zvýšily svůj kapitál. Přesto se jim ale podařilo zachovat výraznou ziskovost. K regulaci už tak vysokých příjmů finančníků mělo v rámci Evropské unie přispět zavedení stropu pro mzdové bonusy. Efekt byl ale minimální, protože krátkodobé snížení pohyblivé složky mzdy banky kompenzovaly trvalým zvýšením pevné části mzdy. „Celková odměna předních finančníků tak zůstala bonusovým stropem nedotčena,“ uvedla Křížková.

Vysoké odměny finančníků mají podle vědců dlouhodobé a nevratné dopady na nerovnosti v odměňování. „Banky a obecně finanční ústavy mají evidentně velmi odolné finanční mechanismy. Když vedoucí týmů hodnotí výkon svých podřízených, při rozdělování bonusů přistupují k jejich výsledkům značně asymetricky. Zisk je považován za odpovědnost a úspěch finančníků, zatímco ztráty za věc smůly. Je tedy běžné, že i přes vysoké obchodní ztráty jsou vypláceny značné bonusy, zejména pokud jsou odpovědní finančníci slibnými talenty, o které nechtějí banky přijít,“ uvedla Křížková.

Banky mají v době krize tendenci snižovat bonusy pouze svým mladším zaměstnancům a udržovat platy svých špičkových pracovníků, které považují za zásadní. „Tuto asymetrii může ještě zhoršit silná vyjednávací síla zaměstnanců ve finančnictví, kteří mohou přesunout své aktivity ke konkurenci tím, že s sebou vezmou technologie, zákazníky, kolegy a podřízené,“ uvedla Křížková.

Výzkumníci upozorňují, že snaha bankovních ústavů držet platy na vysoké úrovni může mít negativní dopady na celou ekonomiku. Tento proces pak zvyšuje globální nerovnosti. „To, že finance v posledním desetiletí ztratily ve veřejném diskurzu na významu a byly zastíněny výdělky technologických superhvězd, neznamená, že už nehrají významnou roli. Politici by měli zvážit účinnější opatření ke snížení nadměrných mezd, než jsou kapitálové požadavky a strop bonusů. Tato opatření by se dále neměla omezovat pouze na tradiční banky, ale na všechny finanční instituce,“ dodala Křížková.

Odkaz na studii: Ups and downs in finance, ups without downs in inequality | Socio-Economic Review | Oxford Academic (oup.com)