Balík: Prezidentská volba zůstává největší politickou systémovou chybou

„Logika těchto voleb vede k další polarizaci společnosti. Předtím jsme jako politologové a ústavní právníci ostatně varovali, ovšem marně. Teď sklízíme trpké plody,“ uvedl Balík. Dvoukolový většinový volební systém vede podle politologa zpravidla k tomu, že silný kandidát typu Andreje Babiše se relativně snadno dostane do druhého kola, ale obtížněji druhé kolo vyhrává.

„Pro postup do druhého kola vám totiž pomáhá silná vyhraněnost – že vás spousta lidí miluje a spousta nenávidí. Zkrátka, že jste buď studený, nebo horký, nikoli vlažný, jak říká bible. Ale to vám je pak paradoxně na překážku v druhém kole, které vede častěji k tomu, že je zvolen konsensuálnější kandidát,“ uvedl Balík a jako příměr popisuje situaci na Slovensku, kde při dvojí kandidatuře Vladimír Mečiar dvakrát postoupil do druhého kola, a pokaždé prohrál, stejně jako jednou Robert Fico.

Babiš má podle něj velkou šanci se do druhého kola dostat, přestože se v minulosti několikrát zaklínal, že na prezidenta kandidovat nehodlá. „Dost možná je jeho prezidentská kandidatura jízdou na tygru, na nějž nasedl před časem a teď nemůže seskočit, protože by ho roztrhal,“ popisuje Balík možné důvody Babišovy kandidatury.

Podle politologa SYRI se prezidentská volba v ČR před desíti, a ještě více před pěti lety zcela vymkla stranické logice a získala tak vlastní dynamiku. „Kandidáti se profilují bez ohledu na stranická rozhodnutí v relativně dlouhém období, což vidíme například na kandidatuře Petra Pavla,“ upozorňuje Balík. Pavel podle něj může těžit ze svého nezpochybnitelného vojenského renomé, ostatně hlava státu je vrcholným představitelem vojenských sil. Dalšími favority jsou Pavel Fischer nebo Danuše Nerudová, která může pro někoho symbolizovat českou obdobu Zuzany Čaputové.

V pořadí třetí prezidentská volba začíná prvním kolem 13. a 14. ledna. Druhé kolo se uskuteční o dva týdny později. V obou předchozích volbách zvítězil současný prezident Miloš Zeman. Do letošní volby se přihlásil rekordní počet 21 kandidátů.

„Ministerstvo vnitra v současnosti prezentuje maximální vstřícnost vůči kandidatuře kohokoli, kdo splní předepsané podmínky, byť třeba jen v duchu jedné z možných interpretací právní úpravy. Dá se proto očekávat, že registraci odmítne jen z důvodů zcela zřejmých. Následně se ukáže, zda je tím okruh kandidátů definitivní, anebo se otevřou spory před Nejvyšším správním soudem stran toho, že někdo z odmítnutých registrován být měl, anebo někdo z registrovaných být naopak registrován neměl. To se vyjeví ještě do konce listopadu,“ uvedl expert na tuto oblast Jan Kysela ze SYRI.

Při minulých prezidentských volbách v roce 2012 i 2017 se přihlásilo vždy 20 kandidátů, registrováno jich bylo v obou případech ale pouze 9. „Kandidáti buď nedodali žádné podpisy navrhujících poslanců, senátorů či občanů, anebo bylo občanských podpisů málo. A to buď směšně málo, tj. jen několik, nebo na první pohled dostatek, který se však po provedení kontroly petičních archů změnil v nedostatek,“ doplnil Kysela s tím, že Vladimír Dlouhý a Tomio Okamura nebyli registrováni právě z posledně uvedeného důvodu.