Harmáčková: Příliš se orientujeme na ekonomické hodnoty přírody

Ze studie publikované v časopise Nature, na které jste se podílela, vyplývá, že za současnou klimatickou krizí stojí hodnocení přírody především prostřednictvím jejích ekonomických přínosů. Co přesně to znamená?

Když mluvíme o klimatické změně nebo klimatické krizi, často máme tendenci bavit se o vypouštění skleníkových plynů či o extrémech počasí a problémech se suchem. Málokdy se ale zabýváme hlubšími příčinami, proč ke klimatické krizi dochází. Studie ukazuje, že klima je ovlivňováno chováním naší společnosti i naším individuálním chováním, v jejichž jádru jsou naše osobní a kolektivní motivace a hodnoty. Ty ovlivňují, jestli přírodu a přírodní zdroje vnímáme čistě jako zdroj našeho blahobytu, nebo něco, co si zasluhuje ochranu, nebo jsou pro nás třeba hodnotná nějaká konkrétní místa, zvířata či rostliny, které máme rádi. Studie ukazuje, že jako lidé máme pro přírodu hodnot celou řadu, společenské rozhodování má ale tendenci naslouchat přednostně společenským hráčům, kteří se orientují pouze na hodnoty ekonomické. To je problém, protože se ukazuje, že rozhodování pouze na základě ekonomických hodnot má negativní následky pro klima, přírodní prostředí i lidský blahobyt.

Mimo jiné uvádíte, že jako společnost svými rozhodnutími podrýváme fungování přírody. Můžete být konkrétnější?

My lidé potřebujeme, aby přírodní prostředí okolo nás bylo zdravé a fungovalo, jinak přicházíme o úplně zásadní přínosy přírody, jako je produkce potravin, čištění vody, ochlazování prostředí např. ve městech při vlnách horka, ale i třeba možnost rekreovat se v přírodě. Již v současnosti ale sledujeme, jak je fungování přírody ohrožováno klimatickou krizí, úbytkem druhů, znečištěním, snižováním kvality orné půdy, a mnoha dalšími ději. Tyto děje se nedějí samy od sebe – jsou způsobeny tím, jak funguje společnost i jednotlivci, např. jakou si stavíme dopravní infrastrukturu, z jaké vzdálenosti dovážíme zboží, jak náročný na zdroje je náš životní styl. Tato společenská i osobní rozhodnutí přímo ovlivňují, kolik energie a materiálu spotřebováváme a jak moc se na přírodním prostředí a vypouštění skleníkových plynů podepisuje jejich výroba a doprava.

Lidská společnost se dostala do stavu krize hodnot. To se v minulosti už několikrát stalo, v čem je ale současná situace mimořádná?

Současná situace je s minulostí nesouměřitelná především proto, že jsme ještě nikdy v historii nemuseli řešit globální problémy v takovém počtu lidí, kolik jich v současnosti na planetě žije. Země je jeden celek, kde vše souvisí se vším. Na příklad ve chvíli, kdy na jednom konci planety dotujeme letecké palivo, a tím pádem uměle snižujeme ceny leteckého provozu, více létáme a letecky dopravujeme zboží, a tím zhoršujeme klimatickou změnu nejen u nás, ale i ve vzdálených oblastech, včetně chudých států v rozvojovém světě. Ve chvíli, kdy na tyto státy dopadá změna klimatu v podobě vln horka a sucha, stává se situace kritickou pro obrovské množství lidí, jejichž další jednání má velké politické důsledky, včetně klimatické migrace. Podobné situace se stávají těžko řešitelnými, když se týkají mnoha milionů nebo miliard lidí. Současné jednostranné nadřazování ekonomických hodnot přírody oproti ostatním typům hodnot tak představuje nejen opomíjení hodnot většiny populace na planetě, ale také závažné environmentální, ekonomické, politické a společenské následky.

Studie, na které jste se podílela, má celkem zásadní zjištění. Co je potřeba změnit, abychom jako společnost fungovali jinak?

Klíčové je zasadit se o to, aby společenské procesy okolo nás, včetně politického rozhodování, začaly brát v úvahu i jiné než ekonomické hodnoty přírody. Ukazuje se, že hodnoty se okolo nás nevyskytují ve vakuu – jejich nositeli jsou vždy konkrétní lidé, skupiny nebo společenští hráči. Zásadní je proto při společenských rozhodnutích, od místní po národní a nadnárodní úroveň, požadovat informace, jaké skupiny lidí měly možnost do rozhodnutí promítnout svoje hodnoty – z toho je možné snadno vyvodit, čí hodnoty byly opominuty a které typy hodnot se do rozhodnutí měly nebo neměly možnost promítnout. Směrem ke změně studie navrhuje čtyři kroky, od rychlejších a operativnějších po pomalejší a hlubší. Na operativnější úrovni se jedná o snahu zajistit, aby výsledky hodnocení přírody opravdu vstupovaly do rozhodování. Např. v Portugalsku a Německu územní jednotky věnující větší úsilí ochraně přírody dostávají vyšší podíl při rozdělování výnosu z daní na státní úrovni. Podobně funguje také současná globální snaha zahrnout ukazatele kvality života a dopadu na životní prostředí do státních statistik, např. bok po boku ekonomickým ukazatelům, jako je hrubý domácí produkt. Tím se různé typy hodnot zviditelňují a zvyšuje se jejich zohlednění ve společenském rozhodování.

V rámci SYRI zkoumáte scénáře budoucího vývoje, kam jako společnost spějeme?

Nikdo z nás nedokáže věštit budoucnost, scénáře nám ale pomáhají o budoucnosti systematičtěji přemýšlet a lépe se na ni připravit. V současné době se nejvíce využívá přibližně sedm scénářů možného budoucího vývoje na globální úrovni, které se pohybují na celé škále od udržitelné budoucnosti, prospěšné pro lidi i životní prostředí, až po relativně dystopické scénáře předpokládající rozpad společnosti a fatální následky pro lidi i přírodu. Obecně se dá říci, že zárodky cest, které mohou vést k těmto různým budoucnostem, tu jsou všechny s námi a je na nás zamýšlet se nad tím, které z nich vedou k budoucnostem, které bychom si pro sebe a pro svět okolo nás přáli. Je ale zřejmé, že v současnosti čelíme opravdu zásadním problémům, jako je klimatická krize nebo úbytek biodiverzity, které hrozí mít vážné společenské, ekonomické a politické dopady, pokud se nebudeme již v současnosti zasazovat o jejich řešení.

Jaké faktory pomáhají budovat odolnost společnosti a přírody v situaci současných globálních změn?

Řada faktorů pomáhajících budovat odolnost společnosti a přírody bude možná znít překvapivě. Ukazuje se například, že odolnost můžeme podpořit kombinací různých typů znalostí ve společnosti. Jako příklad můžeme použít plánování rozvoje měst nebo venkova. Řešení, která se hledají ve spolupráci mezi politickými představiteli, experty, zástupci občanské společnosti, soukromým a nevládním sektorem, se zastoupením co největší různorodosti společenských skupin, mají větší šanci zkombinovat různé typy znalostí a být prospěšnější pro výslednou odolnost i kvalitu života. Konkrétně v případě Česka se ale řada rozhodnutí má tendenci dělat za zavřenými dveřmi, čistě mezi politickými představiteli nebo v úzkém kruhu expertů, což možnosti kombinace různých typů znalostí omezuje, a tím snižuje naši kolektivní odolnost.

Publikovat v časopise Nature je značně prestižní. Co to znamená pro Vás?

Jsem moc ráda, že se podařilo studii v časopise Nature publikovat. Ve výzkumném světě je to opravdu velký úspěch, který je v tomto případě výsledkem několika let práce více než stovky kolegů z mezinárodního týmu. Tento prestižní typ publikací bývá více komunikován v národních i mezinárodních médiích, a tím pádem se výsledky dostanou k širšímu publiku. Ve vědě o udržitelnosti děláme výzkum primárně proto, aby byl prospěšný pro společnost a tento typ publikace umožňuje snazší přesun výsledků do praxe a společenského rozhodování.