Andrys: Z vedlejší koleje uděláme hlavní nádraží

Jaká je role společenských věd v současné české vědě?

Společenské vědy jsou v českém prostředí dlouhodobě nesmírně podceňovány. Příčin je samozřejmě více, ale svou roli sehrála i historie, kdy společenské vědy byly před rokem 1989 silně zneužívány socialistickou ideologií a staly se v mnoha ohledech pro řadu lidí málo důvěryhodnými. Dnes je situace zcela jiná, ovšem postavení a vnímání společenských věd se zlepšuje jen pomalu. Přitom jde o roviny, disciplíny a témata, které jsou pro fungování společnosti a její rozvoj naprosto kruciální a vyspělé země světa si to uvědomují. Doufám, že i díky SYRI uděláme z vedlejší koleje české vědy hlavní nádraží.

Je tedy SYRI jedním z nástrojů, jak vliv společenských věd posílit?

Určitě, osobně jsem vznik SYRI nesmírně přivítal a celý koncept SYRI s jeho strukturální propracovaností, tematickým zaměřením i výběrem velmi fundovaných, respektovaných a důvěryhodných vědeckých osobností je podle mě velkou šancí pro opravdovou renesanci postavení společenských věd. Nejen jako důležitých oborů pro vědu samotnou a vědce samotné, ale jako oborů, které budou společností vnímány jako prospěšné a aplikovaně využitelné pro přijímání efektivních politik, cílících na pozitivní rozvoj společnosti ve všech oblastech.

Proč je to potřeba?

Jsem přesvědčen, a samozřejmě nejen já, že bez společenských věd není možné efektivně zvládnout žádnou složitou výzvu, která před námi stojí. Ať už jde o nemoci, rozvoj či udržení demokracie a hodnot, na kterých naše společnost stojí, o volby, ekonomické reformy, o extremistické tendence ve společnosti nebo o socioekonomické souvislosti mnoha událostí. Právě třeba pandemie covid-19 to nasvítila velmi silně. Primárně šlo o zdravotní záležitost, která ovšem ovlivnila společnost ve všech jejích oblastech a vrstvách takovým způsobem, na který ta společnost nebyla předem nijak připravována. Od vzdělávání a školství přes rodinné vztahy, ekonomické dopady, polarizaci společnosti až po proměnu trhu práce a jeho potřeb. Vakcína a respirátor vyřeší mnohé, ale rovinu odolnosti společnosti, snižování nerovností ve vzdělávání, připravenosti na krize, rizika radikalizace společnosti nebo vazby na good governance obecně, tam se bez společenských věd nepohneme.

Naslouchají čeští politici vědcům a jejich závěrům, případně jak to změnit?

Doba se mění a stále silněji se prosazují evidence-based přístupy i ve správě věcí veřejných, v politice i státní a veřejné správě. To je myslím za posledních několik let velmi dobře patrné, jakkoli se zdaleka nepohybujeme blízko cíle. Ale atmosféra je v tomto směru příznivá a potřeba fundovaných konzultací, doporučení, zjištění a analýz postavených na kvalitních a relevantních datech a jejich společenskovědních interpretacích je zřejmá. Této příležitosti musíme využít, což samozřejmě silně závisí jak na kvalitě politiků a úředníků na straně jedné, tak na kvalitě sociálních vědců a výstupů jejich práce na straně druhé. Kultivovat se musíme vzájemně.

 Jak z pozice místopředsedy ISAB SYRI hodnotíte dosavadní činnost institutu?

Jednoznačně pozitivně, já tomu projektu opravdu věřím, mám tu příležitost u řady věcí být, vidím naprosté nadšení zapojených vědců, kteří si současně velmi dobře uvědomují, že nesmí zklamat a že je angažmá v SYRI velmi odpovědnou záležitostí, vidím velkou chuť otevírat zásadní témata a propojovat je mezi sebou tak, aby dopad zjištění, závěrů, analýz a doporučení vzniklých v rámci SYRI byl co největší. A velmi pozitivně vnímám chuť vědců v SYRI poskytnout službu nejen společenským vědám jako takovým, ale zejména celé společnosti v podobě podpory řízení a nastavování veřejných politik a správy věcí veřejných. To je hrozně moc potřeba.

(fv)