Představujeme
Ekonomická nerovnost ve společnosti, teorie zdanění a optimalizace daňového systému – to jsou hlavní témata výzkumu Ctirada Slavíka. Ekonom, který dlouhé roky působil ve Spojených státech amerických a v Německu se v rámci SYRI podílí na zkoumání ekonomických dopadů pandemie covid-19. Na práci vědce jej nejvíce baví možnost přispět „svojí troškou do mlýna“ ke zlepšení porozumění tomu, jak funguje ekonomika a společnost obecně.
Slavíkova výzkumná témata v SYRI se obecně týkají daní, daňových reforem a optimálního zdanění. Jedním z jeho témat je i vyhodnocení české daňové reformy, tedy zrušení superhrubé mzdy k 1. 1. 2021 v rámci opatření během pandemie covid-19.
Roli vědce vnímá mimo jiné tak, že by měl informovat společnost a politiky o tom, jak ekonomika a společnost funguje. „Naší rolí je také informovat politiky o tom, jaké dopady bude mít změna té či oné vládní politiky. V tomto smyslu máme možnost přispívat ke zlepšení fungování společnosti. Konečná rozhodnutí jsou nicméně na politicích a jejich voličích,“ říká Slavík.
Slavík do výzkumného týmu SYRI přináší mj. zkušenosti ze svého působení ve Spojených státech amerických, kde v roce 2010 získal doktorát z ekonomie na prestižní University of Minnesota. Zároveň v letech 2007–2010 pracoval jako Research Analyst ve Federal Reserve Bank of Minneapolis. V letech 2010–2016 Slavík působil jako Juniorprofessor für Makroökonomische Theorie na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu.
Rozdíly mezi prací vědce v USA a v České republice jsou podle něj například ve finančních prostředcích vynakládaných na vědu a stabilitě přísunu těchto prostředků. „U nás je to skoro každodenní boj. To souvisí i s tím, že máme akademických ekonomů stále relativně málo,“ uvádí Slavík.