Titul Feministkou snadno a rychle se stal Knihou roku

Co ocenění pro Vás znamená?

Ocenění znamená, že se nám podařilo napsat knihu, která lidi oslovila, zaujala i pobavila. Z toho mám radost. Čtenáři a čtenářky se s námi dělí o zážitky z četby, například nám psala jedna paní, že se do knihy začetla už cestou tramvají z knihkupectví, nahlas se smála a spolucestující se jí ptali, co to čte, že si to chtějí přečíst taky. Jiná žena zase u četby doma pořád nahlas říkala: No přesně! Až to vzbudilo zájem a podezření manžela a o výtisk se pak přetahovali, kdo bude knihu číst dřív. Někteří věnovali knihu svým dospívajícím dětem, někteří zase rodičům v seniorském věku a píší nám o tom, jak si o ní společně popovídali, jak je spojila v mezigeneračním dialogu. Z toho jsem až dojatá. To, že nám čtenářstvo poslalo své hlasy znamená, že takových případů bude hodně.

Jaká je dnes pozice feminismu u nás a mění se nějak v čase?

Stále vůči němu panuje určité podezření, někdy i nevraživost. Spoustu společenských změn v oblasti genderové rovnosti dnes považujeme za samozřejmost. Mnozí si ani neuvědomují, že bez feminismu by ta práva ženy neměly. A svým způsobem je to dobře, že je rovnoprávnost v mnoha ohledech pro lidi nezpochybnitelná danost. Celkově si ale myslím, že se jeho vnímání posouvá k většímu přijetí. V devadesátých letech bylo běžné se feminismu a feministkám posmívat, a to třeba i na akademické půdě. Dneska už jsou podobné posměšky spíš trapné a poněkud old schoolové.

Chystáte nějakou další knihu?

Momentálně chystám knihu o využití deníkových metod neboli journalingu ve výuce. Je to metoda, kterou lze využít jak pro aktivní zapojení studentek a studentů, tak třeba pro podporu mentálního zdraví ve školách všech stupňů.

Na se se nyní zaměřujete v SYRI?

Zkoumám právě pedagogické využití deníkových metod. Dokončuji článek pro zahraniční časopis a v příštím roce nachystám knihu v češtině. Tyto metody osobního psaní dokáží výuku propojit s osobními potřebami studujících, napomáhají reflexi a jsou dobře využitelné v různých krizích jako je třeba pandemie COVID-19 nebo příchod studujících s odlišným mateřským jazykem.

 
Foto: Deník N