Rok 2024 přinesl mj. konference v Senátu a Poslanecké sněmovně

Leden

Institut zveřejnil informace o studii, která se týkala kardiovaskulárních onemocnění. Podle ní covid-19 nebyl jedinou významnou příčinou nárůstu počtu úmrtí v prvním roce pandemie. Nouzový stav přinesl mimo jiné omezení zdravotní péče a pravděpodobně také obavy pacientů související s opominutím vlastních zdravotních problémů. Dokládá to pozorovaný nárůst rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění podle místa úmrtí, a to především doma nebo v zařízeních sociální péče. Studie vyšla v prestižním časopise Nature – Scientific Reports.

Únor

Národní institut SYRI zveřejnil manuál na téma šikany na vysokých školách. Tomuto problému čelí asi desetina zaměstnanců. Přitom jde stále z pohledu škol spíše o opomíjený problém. Oproti jiným formám neetického chování, jako jsou diskriminace či sexuální obtěžování, dosud chyběl odborný manuál, který by napomohl problému čelit. Podle jeho autorky Kateřiny Zábrodské šikana patří mezi nejstresovější situace, do kterých se zaměstnanec může dostat. Má ničivý dopad na duševní zdraví a prokazatelně je spouštěčem klinické deprese, úzkosti a vážných psychosomatických problémů. Zahraniční studie odhadují, že na vysokých školách a jiných akademických institucích zažije šikanu přibližně 10 % zaměstnanců. Jeden z mála výzkumů specificky zaměřený na šikanu na českých univerzitách zjistil, že 13,6 % respondentů z řad zaměstnanců bylo terčem objektivně měřitelné šikany, 7,9 % zaměstnanců se samo označilo za šikanované a 28,8 % uvedlo, že byli svědky šikany na svém univerzitním pracovišti.

Březen

Jedním z témat, kterým se odborníci SYRI pravidelně zabývají, je reprodukční chování. Pandemie covid-19 výrazně změnila nejen společnost jako celek, ale i životy jednotlivců. Až 7 % mužů a žen uvedlo, že se v souvislosti s pandemií covid-19 rozhodli mít méně dětí. Náročné období se do reprodukčního chování mužů a žen promítalo odlišně, zatímco pro muže byla podstatná především materiální a pracovní situace, v případě žen sehrály roli i rodinné vztahy. Vědci shromažďovali data o reprodukčním chování na konci období s největšími restrikcemi, konkrétně v dubnu 2021. Studie odborníků SYRI se podrobně zaměřila na hodnocení pandemie a životy jednotlivců v různých oblastech života. „Snažili jsme se zjistit, do jaké míry toto hodnocení a osobní zkušenosti z pandemie ovlivnily reprodukční chování. Souhrnně lze říci, že respondenti ve většině případů považovali nejtěžší období pandemie pro narození potomka jako nepříznivé. Takto se vyjádřilo 60 % žen a 54 % mužů,“ uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Duben

České základní školy by měly věnovat větší pozornost podpoře duševní pohody žáků. Obzvláště v době, kdy roste počet těch, kteří zažívají různé depresivní a úzkostné stavy. Podle v dubnu zveřejněné studie SYRI 26 % dospívajících z šestých tříd spíše nevnímá školu jako místo, kam by patřili. Pro 24 % dospívajících pak není škola místem, kde si snadno hledají přátele. To jsou podle vědců alarmující čísla, která poukazují na nižší kvalitu vztahů mezi vrstevníky. „Protože adolescenti ve školách tráví velkou část dne, chtěli jsme zmapovat aspekty školního prostředí, které jsou spojeny s mírou jejich psychické pohody,“ uvedla vědkyně Národního institutu SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR Lenka Kollerová. Vědci se žáků ptali na to, jak často v poslední době zažívali pět pozitivních emocí: radost, veselost, štěstí, chuť do života a hrdost. Průměr těchto pěti oblastí pak použili jako ukazatel celkové duševní pohody. Témata týkající se vzdělávání institut komunikoval také na workshopu pro zaměstnance MŠMT.
 

Květen

Téma vzdělávání jako nástroje pro budování odolné společnosti rezonovalo sněmovním sálem Senátu PČR. Národní institut SYRI odborníkům nastínil výsledky svých výzkumů. Konference se konala pod záštitou prvního místopředsedy Senátu Jiřího Drahoše. „Vzdělání není jen získávání znalostí, ale je to také cesta, jak se naučit odolnosti či jak čelit současným i budoucím společenským výzvám. Kvalitní vzdělání považuji za základ pro budoucí prosperitu naší společnosti, protože právě skrze vzdělání se učíme nejen faktům, ale také hodnotám, jako je odvaha, odolnost a odpovědnost,“ řekl ve svém úvodním slově Drahoš. Cílem akce v Senátu bylo podle něj diskutovat o tom, jakým způsobem může být vzdělávání klíčovým nástrojem pro budování odolnější společnosti. „Společnosti, která dokáže čelit změnám a výzvám s pevností a pružností, která je schopna se učit z vlastních chyb a inovovat,“ doplnil Drahoš.

Na konci května měl institut SYRI také workshop o paliativní léči v Poslanecké sněmovně, kde zveřejnil mj. nová data na toto téma.

Červen

Co je to délka života ve zdraví a jak ji lze měřit? Jaké možnosti tento stále častěji využívaný demografický nástroj nabízí a co vlastně představuje? To byly jen některé z otázek, které diskutovali odborníci z řad ministerstev, zdravotních pojišťoven, asociací zabývajících se zdravím a dlouhověkostí, zástupci odborných společností a řady vysokých škol v pražském Karolinu. Kulatý stůl na toto téma organizovali odborníci z Národního institutu SYRI spolu s platformou Ministr zdraví.

Červenec

Tým složený z vědců Národního institutu SYRI a dalších institucí uspěl v soutěži Technologické agentury České republiky (TA ČR) v Programu na podporu aplikovaného výzkumu a inovací SIGMA. Odborná porota mezi 24 přihlášenými vybrala aktuálně jako jeden ze tří vítězných projekt, který má podpořit datově podložené rozhodování v oblasti prevence a poskytování zdravotní a sociální péče. Cílem projektu jako celku je analyzovat stav stárnoucí populace v České republice a jeho dopady na sociální systémy. Konkrétně pak na výdaje na zdravotní a sociální péči, trh práce a další. Výzkumníci zároveň pomohou v edukaci, prevenci a intervenci u české populace s cílem snížit výskyt civilizačních (zejm. onkologických, kardiovaskulárních, neurodegenerativních, metabolických) a duševních onemocnění. Výsledky projektu budou užitečné pro tvorbu efektivních politik v oblasti zdravotnictví a sociální péče.

Srpen

Svět kolem nás proměňuje umělá inteligence. Jaký má dopad na některé sféry, zkoumají i vědci SYRI. V sektoru vzdělávání je přitom obecná gramotnost v této oblasti nedostatečná. Pedagogové se sice učí AI produktivně využívat, její rizika si ale uvědomují jen v menší míře, upozorňuje výzkumník Národního institutu SYRI Tomáš Lintner, který se právě vzděláváním a využitím AI v této oblasti zabývá. Gramotnost v oblasti umělé inteligence přitom znamená, že si člověk uvědomuje možnosti, omezení a etické otázky spojené s umělou inteligencí. Vzhledem k dynamickému vývoji umělé inteligence je gramotnost v této oblasti stále důležitější.

Září

Příčiny a důsledky polarizace a populismu v České republice byly tématem konference Národního institutu SYRI, která se uskutečnila na půdě Senátu. Odborníci se zaměřili na identifikaci klíčových témat, která společnost rozdělují, a na hledání strategií a metod, jak těmto jevům čelit a podporovat depolarizaci. Závěrečné diskuse se účastnili zástupci politické sféry, vědci a zástupci neziskových organizací. „Přestože nám nové způsoby komunikace umožňují se jednoduše a rychle spojit s člověkem třeba na druhé straně planety, příkopy neporozumění přetrvávají nebo se občas i prohlubují a nám se nedaří včas řešit potíže, kterým čelíme. Na vině je často právě populismus, který vede k našemu rozdělení. Proto je dobré zamyslet se nad tím, které způsoby nám pomohou polarizaci úspěšně překonávat,“ uvedla senátorka Adéla Šípová, která nad konferencí převzala záštitu.

Říjen

Vedení Národního institutu SYRI se setkalo s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem. Zástupci institutu ministra seznámili s výsledky své činnosti za poslední dva roky, řešila se i budoucnost projektu. K tématům setkání patřila i spolupráce mezi různými vědeckými institucemi a obecně transfer znalostí v oblasti společenských věd.

Listopad

Vrcholem konferenčních aktivit v roce 2024 byla výroční konference, která shrnula výsledky činnosti institutu v celé jeho šíři. Hlavním tématem konference byly nerovnosti v současné společnosti a otázka, jak prolomit existující bariéry. Vědci a vědkyně přednesli celkem 35 příspěvků. Institut také zveřejnil studii zaměřenou na well-being žáků. Odborníci SYRI ohlásili i hlavní výzkumný záměr pro příští období, kterým je výzkum mladých.

Prosinec

Začátkem měsíce uplynulo přesně pět let od doby, kdy se objevily v Číně první případy covid-19. Pandemie výrazně zatížila společnost a prohloubila některé nerovnosti, které Národní institut SYRI zkoumá. Vědci SYRI za využití metod kvantitativní prostorové analýzy našli důkazy o prohlubování regionálních rozdílů ve zdraví během pandemické krize v rámci celého Česka. Nejvíce postižené byly přitom nejzranitelnější regiony a regionální rozdíly v úmrtnosti se výrazně zvýšily. „Výzkum tak odhalil významný vliv regionálních zdravotních výsledků, které jsou klíčové pro identifikaci zranitelných a vysoce rizikových regionů. Ukázal se význam kompozičních faktorů, tedy například sociální a ekonomické struktury obyvatel. Významnou roli však hrály i kontextové faktory, během pandemie covid-19 se jako rozhodující ukázala akceptace preventivních zdravotních opatření, očkování nebo přístup k očkování. Pochopení rozhodujících faktorů, které přispívají ke zvýšené zranitelnosti obyvatel jednotlivých regionů, umožňuje lépe zacílit účinné preventivní mechanismy a strategie,“ uvedla Dagmar Dzúrová, která vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.