Aktuality
Pandemie prohloubila nerovnosti ve společnosti. Týká se to jak zdravotních charakteristik, tak například vzdělávání, zaznělo dnes při reflexi a analýze dopadů covidové pandemie, kterou s vědci SYRI pořádal Týdeník Respekt. V brněnském Café Paměti národa ji moderoval redaktor Respektu František Trojan. V diskuzi mj. zaznělo, že Česká republika ani pět let po covidu nemá aktualizovaný pandemický plán. Upozornila na to Dagmar Dzúrová, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Podle Dzúrové Česku v době pandemie chyběl orgán, který by zajišťoval multioborovost. Upozornila na to, že v podobných situacích nestačí jen lékaři, ale je nutné zajišťovat prevenci, aby lidé věděli, jak používat ochranné pomůcky atd. „Neměli jsme žádný orgán, který by podával kvalifikované rady a vědecké studie, které by sloužily jako podklad pro řízení pandemie,“ uvedla Dzúrová. Pandemie by podle ní měla být obrazovým můstkem, abychom jako společnost byli na podobné situace připraveni a věděli co udělat. „Poučili jsme se velmi málo,“ zmínila dnes Dzúrová v odkazu na pandemický plán, který je od roku 2012 bez aktualizace.
Dzúrová zároveň upozornila na více aspektů, jak můžeme vnímat zdraví. Není to jen situace, kdy nejsou lidé nemocní, je to i o sociální pohodě a well-beingu. „Zdraví nezískáme v nemocnicích, ale je například i o zdravotní gramotnosti,“ uvedla Dzúrová, podle které covid dopadl více na lidi žijící v okresech, které jsou na to ekonomicky hůře. „Šlo o souběh jak zdravotního stavu, sociálních charakteristik i ekonomického stavu,“ uvedla Dzúrová, podle které pandemie ještě prohloubila rozdíly ve společnosti.
Pandemie také rozevřela nůžky mezi chudými a bohatými studenty. V rámci diskuze to dnes zmínil Tomáš Lintner, který se na vzdělávání specializuje „Děti s nižším statusem měly horší přístup k technologiím v době lockdownů, trpěli mentálními těžkostmi, nemohou si jednoduše dovolit psychoterapeutickou péče,“ uvedl Lintner s tím, že sociální a psychická nepohoda narostla o desítky procent. Covid v tomto směru zapůsobil jako akcelerátor. Pro studenty se za pandemie výrazně změnily podmínky. Školy byly zavřené a prezenční výuku nahradila distanční.
Podle Jakuba Hlávky je v nějaké duševní nepohodě asi 40 procent deváťáku, což je vysoké číslo. „S tím souvisí závislosti, například na alkoholu, což nás stojí velké peníze,“ uvedl Hlávka s tím, že resilience mladé generace je nižší. Výhodou je ale podle něj v českém prostředí minimální nezaměstnanost.
Pandemie covid-19 propukla na českém území prvními diagnostikovanými případy 1. března. Od té doby se nemoc prokázala ve více 4,8 milionu případů. Od začátku pandemie zemřelo v ČR zhruba 43.860 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru. Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa.