Mezi evropskými zeměmi panují ve zdraví velké rozdíly

Letošní zpráva zdůrazňuje význam celoživotní podpory zdraví a prevence nemocí pro zajištění zdravého stárnutí. V průměru nejvyššího věku se dožívají lidé ve Španělsku, Itálii a na Maltě, které zaznamenaly očekávanou délku života více než dva roky nad průměrem EU, zatímco Lotyšsko a Bulharsko o více než pět a půl roku nižší než průměr EU. V Česku byla v roce 2023 očekávaná délka života okolo 80 let, tedy zhruba o rok a půl nižší než průměr států EU. „Z postkomunistických států je v Evropě na lepší pozici než Česko pouze Slovinsko. V Česku, stejně jako v ostatních státech EU, je patrná tradičně delší střední délka života žen v porovnání s muži – v Česku rozdíl v očekávané délce života činil 5,9 roku, zatímco průměr států EU je 5,3 roku,“ komentuje aktuální data Klára Tesárková ze SYRI a Univerzity Karlovy.

Kardiovaskulární onemocnění a rakovina zůstaly hlavními příčinami úmrtnosti v roce 2021 a představovaly 54 % všech úmrtí, následoval covid-19 s 11 %. Úroveň úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění byla v některých zemích střední a východní Evropy až sedmkrát vyšší než v zemích západní Evropy.

„Tomu odpovídají i výsledky našeho výzkumu v SYRI. Počet zemřelých na kardiovaskulární onemocnění v Česku v letech před pandemií pozvolna klesal, v roce 2020 ale vzrostl na 51 299 případů a o rok později to bylo 47 873, což bylo skoro dvakrát více než na covid-19,“ uvedla Dagmar Dzúrová, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

Rozdíly mezi zeměmi ve výsledném zdravotním stavu souvisí s přístupem k prevenci, například k očkování proti chřipce. Během chřipkové sezóny 2019/20, tedy před pandemií, dostalo podle nově zveřejněné ročenky 44 % obyvatel EU ve věku 65 let a starších vakcínu proti chřipce. Proočkovanost se však v jednotlivých regionech výrazně lišila. Zatímco některé západní a jižní evropské země měly proočkovanost více než 66 %, proočkovanost zemí střední a východní Evropy byla pod 25 %. „U této čtvrtinové hranice se přitom pohybovalo mimo Česka i Maďarsko, Rumunsko a Litva,“ uvedla Dzúrová. Ještě nižší míra proočkování pak byla vykázána v Polsku, Lotyšsku nebo v Bulharsku (pod 10 %).

Alarmující důkazy podle ní přináší aktuální zpráva o zdraví mladých lidí v průběhu pandemického období. Podíl 15letých, kteří uváděli souběh více zdravotních (jak fyzických, tak psychických) potíží, vzrostl v průměru napříč zeměmi EU ze 42 % v letech 2017–18 na 52 % v letech 2021–22. „Zvyšující se trend psychických onemocnění mezi dospívajícími během tohoto pandemického období zpráva dokládá různými faktory včetně dopadu lockdownů vzhledem k onemocnění covid-19, zmiňuje však i vyšší míry problematického používání internetu a sociálních médií a zvýšeného vystavení kyberšikaně. Problémy s duševním zdravím u mladých lidí také mohou souviset s užíváním psychoaktivních látek. Například konopí zůstává nejběžněji užívanou nelegální drogou mezi mladými dospělými v Evropě, přičemž přibližně 15 % (15,1 milionu) jednotlivců ve věku 15 až 34 let v zemích EU uvedlo užívání konopí v posledním roce. Nejvyšší míra spotřeby konopí byla však doložena v Česku, Itálii a Chorvatsku (20 % a více),“ dodala Dzúrová.

Velkou pozornost zpráva věnuje řešení nedostatku pracovníků ve zdravotnictví a budování odolnějších zdravotnických systémů. Cesty k tomuto cíli jsou ale v jednotlivých evropských zemích různé. Zatímco Česko jde cestou finančních pobídek, nabízí praktickým lékařům na otevření ordinací speciální dotace a poskytuje jim vyšší platby, jiné země, například Španělsko, sází na inovace s cílem optimalizovat využívání nových technologií (programy telemonitoringu v kombinaci se zaváděním pokročilých ošetřovatelských praxí bez lékařů).

Zdroj: OECD/European Commission. (2024). Health at a Glance: Europe 2024: State of Health in the EU Cycle. OECD Publishing. Paris. https://doi.org/10.1787/b3704e14-en