Institut SYRI spustil mapový portál zaměřený na územní nerovnosti ve zdraví

Portál aktuálně obsahuje osm mapových aplikací. Lze je najít pod tématem Populační zdraví a sociální nerovnosti: https://syri.natur.cuni.cz/pages/health-social-inequalities. „Naším cílem je identifikovat významné socioekonomické a prostorové determinanty zdravotních rizik promítající se do nerovností ve zdraví,“ upozorňuje Dagmar Dzúrová, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví. Právě její tým na rozvoji datové základny v této oblasti pracuje.

„Nerovnosti v oblasti zdraví jsou systematické, odvratitelné a nespravedlivé rozdíly ve zdravotních výsledcích, které lze pozorovat mezi populacemi a sociálními skupinami v rámci téže populace nebo napříč populací podle sociálního postavení. Je nezpochybnitelné, že sociální faktory včetně vzdělání, pracovního postavení či výše příjmu mají výrazný vliv na zdravotní stav jedince. Významnou roli v tomto ohledu hraje i gender,“ uvedla Dzúrová.

Datové soubory na webu SYRI znázorňují regionální rozdíly v populačním zdraví a socioekonomickém složení obyvatelstva v Česku. Populační zdraví je kvantifikováno pomocí naděje dožití ve třech variantách: při narození, ve věku 50 let a ve věku 65 let. K podchycení socioekonomické struktury vědci využili vzdělanost a ekonomickou aktivitu. Vzdělanost měřili pomocí průměrného počtu let školní docházky a zastoupení obyvatelstva s nejnižším a nejvyšším stupněm dosaženého vzdělání. K vyhodnocení ekonomické aktivity posloužily indikátory zaměstnanosti a nezaměstnanosti.

Z publikovaných dat vyplývá tradiční rozdíl v úrovni naděje dožití podle pohlaví. Aktuálně se ženy dožívají v průměru o šest let vyššího věku. „Navíc je zřejmé, že rozdíl přetrvává i do vyšších věků.
Z hlediska prostorového je patrný poměrně stabilní prostorový vzorec, kdy nejvyšší hodnoty naděje dožití pozorujeme ve větších městech a jejich okolí, což lze spojovat s dostupností zdravotní péče, ale také s koncentrací osob s vyšším dosaženým vzděláním, specifickým typem práce nebo životním stylem. Na opačném pólu pak stojí především regiony na západě a severozápadě Čech a na severu Moravy, kde je intenzita úmrtnosti dlouhodobě nejvyšší. Opět se jedná o strukturálně specifické lokality postižené v průměru vyšší mírou nezaměstnanosti nebo vyšším podílem osob s nižším dosaženým vzděláním,“ uvedla Pavlína Netrdová, pod jejímž vedením mapový portál SYRI vzniká.

Mapové aplikace umožňují sledovat rozdíly uvnitř krajů nebo vybraných regionů. Vědci u většiny obcí s rozšířenou působností například pozorují zlepšující se trend vývoje hodnot naděje dožití, byť tempo tohoto trendu v letech 2019–2023 zpomalilo. „To je ale důsledkem především pandemického období,“ uvedla vědkyně. Za pozitivní lze vnímat to, že v regionech tradičně dosahujících spíše nižších hodnot naděje dožití lze najít místa, kde je tempo jejich růstu nadprůměrné – např. Mariánské Lázně, Karlovy Vary nebo Teplice na západě republiky a Kravaře či Vítkov a Odry na severovýchodě v případě naděje na dožití u mužů. „Na druhou stranu by mělo být varující, že v už tak vyšší úmrtností zatížených regionech najdeme i místa, kde v posledních letech k nárůstu naděje dožití při narození vůbec nebo téměř nedošlo. Příkladem je Aš a Cheb, Karviná, Frýdek-Místek, Kopřivnice nebo Jeseník v případě mužů. U populace žen jde o Bílinu, Žatec, Třinec, Kopřivnici nebo Nový Jičín,“ dodala demografka Klára Hulíková-Tesárková.

Mapové aplikace pro naději dožití: https://experience.arcgis.com/experience/5741dd294dd9481984f840b21f35a53f