Aktuality
Nobelovu cenu za ekonomii získala dnes Claudia Goldin, profesorka na Harvard University, která zasvětila svou vědeckou kariéru studiu žen na trhu práce, genderové mezeře ve výdělcích, rozdíly v zaměstnanosti můžu a žen, ale také příjmovým nerovnostem nebo migraci. Nobelovu cenu za ekonomii ale dostala především za přínos k porozumění postavení žen na trhu práce.
„Přistupovala k této otázce často s pohledem do historie a ukazovala, jak se novodobé výzvy dají nahlížet skrze historickou zkušenost. Zdokumentovala obrovský pokrok, který nastal v posledních sto letech v přístupu žen ke vzdělávání, na trhu práce i v kloubení pracovní kariéry s rodinou. A popsala také oblasti, ve kterých přes veškeré úsilí pokrok v posledních letech zpomalil nebo se přímo zastavil - třeba v narovnání mezd můžu a žen,“ popisuje význam práce čerstvé nobelistky Klára Kalíšková z Národního institutu SYRI, která se sama na trh práce specializuje.
Claudia Goldin je teprve třetí ženou, která Nobelovu cenu získává a úplně první ženou, která ji nesdílí s nikým dalším, ale získává jí sólo. Je mj. spoluředitelkou výzkumné skupiny amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER), která se zabývá tematikou genderu. V letech 1989 až 2017 byla ředitelkou programu NBER pro vývoj americké ekonomiky. V letech 2013 až 2014 byla prezidentkou Americké ekonomické asociace.
Podle prohlášení švédské akademie sedmasedmdesátiletá Goldinová poskytla první ucelený popis výdělků a účasti žen na trhu práce v průběhu staletí. Její výzkum odhalil příčiny změn i hlavní zdroje přetrvávajících rozdílů mezi muži a ženami na trhu práce.
Podle Aleny Křížkové ze SYRI a Sociologického ústavu AV ČR, která se genderem zabývá, je aktuální Nobelova cena jednoznačně přelomovým uznáním pro feministickou ekonomii, tedy obor, který se rozvíjí zhruba od 60. let 20. století. "Poznání o specifických a různorodých zkušenostech žen a strukturálním genderovém znevýhodnění, které se proměňuje v průběhu historie a v souvislosti s konkrétními politikami a institucemi trhu práce je legitimní součástí ekonomie a vědeckého výzkumu vůbec," uvedla Křížková. Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii, která vznikla v roce 1992 a vydává vědecký časopis Feminist Economics, sdružuje mnoho vědkyň, které k tomuto poznání přispěly. "Například pro Heidi Hartmann, Nancy Folbre, Naila Kabeer, Jayati Ghosh a další feministické ekonomky představuje tento úspěch zviditelnění úsilí mnoha vědkyň a vědců, kteří se snaží upozornit na vzájemnou provázanost politik trhu práce a zaměstnanosti, rodinných politik a rozdělení práce a péče v domácnosti, i moci na různých úrovních rozhodování a v politice," doplňuje Křížková. Feministická ekonomie poukazuje na to, že situace na trhu práce (např. ekonomické krize), má různý sociální a ekonomický dopad na ženy a na muže a že politiky ovlivňující trh práce jsou provázány s rodinnými, zdravotními, migračními, vzdělávacími a dalšími politikami.
"V SYRI institutu navazujeme na feministickou ekonomii, když sledujeme a analyzujeme vývoj sociálních nerovností před a po ekonomické krizi v letech 2008 – 2012 a také období před vypuknutím pandemie covid-19 a po ní. Zkoumáme, jak se situace na trhu práce, konkrétně rozdíly v odměňování mezi muži a ženami, struktura trhu práce a pracovišť, segregace různých příjmových a sociálních skupin v práci i pracovní podmínky včetně podmínek k podnikání, vyvíjela před a v průběhu pandemie Covid-19 a po této krizi a jaké má tato zdravotní krize sociální i genderové dopady. Zdravotní i ekonomické krize a jejich sociální dopady jsou velmi úzce provázány s genderovými nerovnostmi na trhu práce. Abychom tyto sociální a zdravotní dopady pochopili, musíme zmapovat genderové nerovnosti, které ovlivňují dostupnost individuálních, rodinných i celospolečenských zdrojů odolnosti i řešení krizí," dodala Křížková.
Foto: https://www.socialsciencespace.com/2022/12/claudia-goldin-on-the-gender-pay-gap/